Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí vyvolávají neklid v koalici spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09. Zejména lidovci, kteří průzkumech dlouhodobě mají jen zhruba tříprocentní podporu, se proto pokoušejí změnit svůj obraz ve veřejnosti. Začněme ale nejsilnější stranou koalice, spolu i celé vládní koalice ODS a její nedávný sjezd sice potvrdil ve funkci předsedy Petra Fialu, který ve svém projevu vykreslil politiku strany jako úspěšnou. Jenže ve skutečnosti v útrobách strany žádná selanka nepanuje. Někteří přední politici ODS jsou nespokojeni s tím, že ODS kandiduje do Evropského parlamentu jako součást koalice spolu, protože pohled ODS na EU se liší od silně pro evropských lidovců a TOP 09. Jiní dávají najevo, že ODS by měla pohřbít koalici spolu úplně, protože údajně rozmazává identitu strany. Ta by se prý neměla vyhýbat pragmatickým řešením, jakým je případná spolupráce s hnutím ANO. ODS se už teď dostává do sporu zejména s lidovci, když prosazuje změny, které vycházejí z jejich neoliberálních představ o fungování ekonomiky. Chce kupříkladu, aby novela zákoníku práce, kterou připravuje ministr práce a sociálních věcí lidovec Marian Jurečka, nabídla zaměstnavatelům možnost dávat výpovědi bez udání důvodu. TOP 09 tento návrh ODS podporuje, lidovci ale hrozí odchodem z vládní koalice, pokud by byl prosazen. Lidovci také vzdorují zavedení spotřební daně z tichého vína, zatímco ODS a TOP 09 ti podporují a lidovci a TOP 09 se s ODS neshodnou na tom, kdy by měla ČR spustit proces přijetí eura. TOP 09 se na nepříznivý vývoj preferencí pokusila zareagovat výměnou na postu ministra pro vědu a výzkum. Zdůvodnění pro odchod Heleny Langšádlové tím, že prý nedokázala prodat veřejnosti výsledky své jinak úspěšné práce. Straně ovšem ve veřejné mínění příliš nepomůže. Když už chce řešit své nízké preference personálními rošádami, pomohla by jí spíše výměna na postu ministra zdravotnictví, které vede poněkud chaotický Vlastimil Válek. Jenže ten je místopředsedou strany. Lidovci se snaží na sebe upozornit celou řadou iniciativ. Otázkou ovšem je, zda jim ve veřejném mínění pomohou. Jako příklad lze uvést i Jurečkou připravenou důchodovou reformu, jejímž pilířem je zvýšení věku pro odchod do důchodu a snižování růstu penzí. Reformu sice podporuje zbytek vládní koalice, ale ve veřejnosti příliš populární není. Dokonce je možné očekávat protesty organizované odbory a podporované opozicí. Lidovci se přitom snaží vystupovat jako strana, která je sociálně citlivější než zbytek koalice spolu, což podtrhuje i jejich odpor k zavedení výpovědi bez udání důvodu nebo některá další jimi navrhovaná opatření, jako je daňové zvýhodnění rodin s více dětmi. Jenže jejich důraz na rodinu zároveň posiluje i jejich konzervativní obraz, který si strana vytvořila odporem proti manželství pro všechny nebo proti Istanbulské úmluvě a potírání násilí na ženách. Strana by ráda svůj obraz změnila, ale debaty se točí v kruhu a jsou spíše formalistického rázu. Zatímco skutečným problémem lidovců je, že v některých otázkách zastávají v očích mladých lidí archaické názory, stranické vedení chce problém řešit kupříkladu potlačením kostrbatého oficiálního názvu KDU-ČSL. Místo zkratky tohoto názvu, tedy KDU-ČSL, chce používat název lidovci. Změní by se mohlo i logo strany. Viděno zvenčí, nikoliv ze stranických útrob. Je to spíše projev bezradnosti než úsilí o modernizaci. Cesta ke zvýšení preferencí tudy nepovede, stejně jako k nim v případě TOP 09 nepovede personální změna ve vládě. Obě strany se tak do jisté míry stávají zajatci projektu spolu, protože bez něj mohou zmizet z parlamentní politiky. Kam se ve vztahu k tomuto projektu vydá ODS, tak může být pro obě přímo existenční otázkou.