Dvacet minut Radiožurnálu

K ohlášenému zdražení řetězce nemají důvod, tolik ceny nerostly ani na vrcholu inflace, počítá ekonom Hradil

Dvacet minut Radiožurnálu

K ohlášenému zdražení řetězce nemají důvod, tolik ceny nerostly ani na vrcholu inflace, počítá ekonom Hradil
Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Radiožurnál

Jak se projevilo snížení DPH na cenách potravin v českých obchodech? Jsou potraviny opravdu levnější než v minulém roce? A měli by si zaměstnanci v novém roce říci o zvýšení platů? Vladimír Kroc se pal hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila.
Vladimír Kroc

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Co s cenami potravin v obchodech udělalo snížení DPH? Vyplatila by se nám tzv. polská cesta, tedy úplné zrušení DPH na základní potraviny. Poroste letos reálná mzda?

  • Hostem 20 minut Radiožurnálu, které vysílá také ČRo Plus, je dnes hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Vítejte v našem přenosovém voze. Dobrý den. Dobrý den. Rozhovor natáčíme dvě hodiny před vysíláním. Pojďme nejprve k aktuální zprávě. Schodek státního rozpočtu za loňský rok je o šest a půl miliardy nižší než ten plánovaný. Meziročně poklesl o skoro 72 miliard.

  • Jak dobrá je to zpráva? Tak já bych to oddělil. To, že se to trefilo, jak jste říkal, znamená, že to bylo v podstatě přesně nad síly. Tak to je dobrá zpráva. A tam to hodně dlouho vypadalo, že to tak dobře nedopadne. Velmi špatně se vybíralo DPH, což tak nakonec skutečně dopadlo. Si oproti tomu plánu ta spotřeba domácností znamená to, kolik utrácíme, ať už za věci, ze kterých jde DPH, nebo třeba za věc, ze kterých jde spotřební daň, jako je alkohol nebo jako jsou cigarety, tak tam to vypadalo hodně špatně. To znamená, že se toto na tom nevybere. Nakonec to celé zachránil firemní sektor, kterému se naopak dařilo lépe, než se čekalo. Takže to, co nezaplatili domácnosti nebo spotřebitele na daních, tak to za ně v uvozovkách zaplatily firmy. Jinak ten výsledek je skutečně trefený v podstatě do puntíku, protože když si představíte, tak státní rozpočet operuje s nějakými 2000 miliard, takže to, že se v uvozovkách netrefíte nakonec o nějakých 10 nebo kolik to bylo, tak to je v podstatě úplně marginální. Něco jiného ovšem je, jestli je dobrá zpráva, že pořád ještě operujeme s deficity, které se vůbec pohybují v těch stovkách miliard korun. Já si myslím, že spousta posluchačů si ještě vzpomene na doby, kdy se poslanci byli schopni do krve pohádat o tom, jestli si můžeme dovolit deficit 20 30, 40 miliard. To bylo tehdy velké téma. Teď se z toho staly stovky. To znamená, že se posunuli o řád výše a zdá se, že to přestává. Lidi úplně zrušila, že se zadlužujeme tímto tempem. Každý ekonom vám řekne, že v momentě, kdy ta země prochází nějakou dramatickou krizí, a ještě bych doplnil poptávkou, krizí znamená krizí, která je způsobená tím, že lidé dostatečně neutrácejí. Tak dobrá. Od toho je tady vláda. Ona si může půjčit na finančním trhu a jako nakopnout ekonomiku. Dobře, ale teď už je to kolikátý čtvrtý rok v řadě. To už je docela varovná, varovné, protože mezitím ta ekonomika často ji rostla letos, které vězně nevypadá. Ale rozhodně se nedá mluvit o tom, že bychom byli v krizi. A ještě horší je, že ani ty plány do budoucna nejsou o moc lepší. Příští rok 252 atd..

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu