Ano. Dobrý den. A teď je tady host vánočního vysílání. Je to bývalý kolega tady s ČRo, novinář, který pochází ze staropražské rodiny, autor několika knížek o historii Prahy, historik, fotograf a milovník Prahy. Poslední kniha se jmenuje tajemství Karlova mostu. Tak o něm si budeme také povídat. David Černý se mnou ve studiu. Dobrý den. I vám dobrý den. Krásné Vánoce přeji teď je.

15 hodin a šest minut. A takže zhruba před nějakou půl hodinou se začalo zpívat na Kampě pod Karlovým mostem. Zpívají se tam koled koledy. Tak byl jsi tam? Co to vlastně je za místo?

Byl jsem tam. Je to velmi krásná akce, kdy se opravdu zpívají koledy. Zpívá se taky hej mistře, vstaň, bystře naše, jsi nejmilejší zpívaná mše. A já myslím obecně můžu říct, že Praha si myslím, že je opravdu vánoční. Mě z toho ne nadarmo je také vždycky v různých těch anketách zvolena jako jedno z nejlepších míst, kde máte strávit Vánoce. Je to asi daný tím, že je tady množství kostelů, to znamená, že to město je prosycený křesťanstvím. A my teď slavíme samozřejmě narození Ježíška malého. Máme tady dokonce kostel, který se jmenuje narození páně. To jako styl, který je součástí pražské Lorety nahoře, což je vlastně teda úplně vánoční místo. Takže teď píše vánoční čas. Doporučuji taky navštívit Loretu. Nicméně vrátím se k té Kampy. Kampa je samozřejmě má, je na jednu stranu je to vlastně srdce Prahy, protože je samotném centru, ale taky dlouhá léta to byl okraj Prahy, to vlastně byla periferie malé malé strany a tam se vlastně dlouhá staletí nic nestavělo, protože to samozřejmě povodní povodňová zóna. To znamená, že se tam spíš pěstovali kytky, byly tam pole, zřejmě taky. Ten název Cannes po pochází od slova po léta kampus, protože tam vlastně reálný domy nestály. Takže to bylo centrum, byla tu periferie, byl tam dokonce taky hřbitov. Do dneška tam je nějaká kavárna, Mara, márnice. A zajímavý tak je, že až někdy do poloviny 19. století z té kabiny vedly schody. Na těch schodech se dneska stojí při těch koledách. Právě já jsem o tom tak posloucháte, takže když se blížilo třeba ta velká voda, tak ty lidé z Kampy neměli vlastně nemohli vystoupat na most, museli to celé obcházet. Oni tam pak byly nějaký provizorní schody a tyto schody, který tam jsou, ty krásný dvojramenný schody tam udělal architekt Kramer někdy už 30., myslím, že 1844 a teprve od té doby se můžou lidi z Kampy dostat normálně na most.