Jak to vidí...
Ekonom Kovanda: Životní úroveň Čechů klesá. Navzdory vyprodaným zájezdům a plným supermarketům
Jak to vidí...
Dvojka
V Česku dál klesá životní úroveň. Pokles reálných příjmů na obyvatele je nyní takřka 10%, tedy suverénně nejvyšší v celé historii České republiky od roku 1993. Přesto některé domácnosti své úspory raději rozpouštějí, než aby přihlížely jejich znehodnocování na bankovních účtech. Proč není řešením navýšení mezd? Ekonom Lukáš Kovanda se v audiozáznamu ještě bude věnovat pokutování klientů bank za předčasné splacení hypotéky i dalšímu zadlužování státu.
Lukáš Kovanda, Vladimír Kroc
Přepis epizody
-
Tak na úvod trochu statistiky. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla podle Českého statistického úřadu meziročně o půl %. Příjmy domácností mezičtvrtletně reálně klesly o 1,2 desetiny a reálná spotřeba domácností na obyvatele poklesla mezičtvrtletně o 2,6 desetin %. O čem ta data vypovídají?
-
Fatálně hlavně ten údaje o poklesu meziročním, co se týče reálných příjmů na obyvatele, tady skutečně ten pokles je takřka 10 procentní, to znamená suverénně nejvyšší v historii celé ČR od roku 1993, protože dosud ty poklesy, ať už zdobí globální finanční krize let 2009, 2010 nebo z doby COVIDu byli 1, 2 % a nyní tedy hovoříme o takřka 10 %. Takže to je skutečně dramatický pokles reálných příjmů domácností. Způsobuje to samozřejmě zejména inflace, protože ta v těch proto říkáme reálných příjmech je právě zohledněna. A tedy takto citelný pokles životní úrovně nikdy v historii od roku 1993 nenastal. Takže pak samozřejmě to má dopady zejména na nejchudších, sociálně nejzranitelnější 20 25 % domácností, které pak vykazují určitou nespokojenost se situací i třeba politickou. Může to prohlubovat již tak citelné polarizaci společnosti atd.
-
právě chtěl se namítnout, že na druhé straně vyprodané dovolené, plné restaurace, zaplněná parkoviště před hypermarkety. Ono to zvenčí tak nevypadá, že by společnost jako celek.
