Názory a argumenty

Luboš Palata: Hlavně, že se bojíme eura. Kurz koruny se přitom už řídí polským zlotým

Názory a argumenty

Luboš Palata: Hlavně, že se bojíme eura. Kurz koruny se přitom už řídí polským zlotým
Stránka pořadu
polský zlotý

Plus

Česká koruna se nám zase propadá vůči euru. Reálná hodnota našich mezd v českých korunách se nám vůči všemu, co se do Česka dováží, dál snižuje. Během inflační krize, kterou vyvolaly hlavně dopady ruské agrese proti Ukrajině, se také jasně ukázalo, že koruna ani trochu nefunguje jako brzda proti inflaci, právě naopak. V eurozóně byla mnohem nižší.
Luboš Palata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • Česká koruna se nám zase propadá vůči euru. Reálná hodnota našich mezd v českých korunách se dá vůči všemu, co se do Česka dováží, dál, snižuje. Během inflační krize, kterou vyvolaly hlavně dopady ruské agrese proti Ukrajině, se také jasně ukázalo, že koruna ani trochu nefunguje jako brzda proti inflaci. Právě naopak, v Eurozóně byla mnohem nižší. Jenže když se v Česku vynoří desítky odborníků v uvozovkách, kteří začnou argumentovat naší měnovou suverenitu a tím, jak jsme si s korunou schopni své osudy řídit sami a s ohledem na naše domácí potřeby. Jak je to ve skutečnosti, se ukázalo teď. Česká koruna padá, protože padá polský zlotý. A polský zlotý padá poté, co tamní národní banka ovládaná nominanty vládního Práva a spravedlnosti snížila základní úrokovou míru, a to bez ohledu na vysokou inflaci a skutečné potřeby polské ekonomiky, ale naopak se zásadním ohledem na blížící se říjnové polské parlamentní volby. Před nimi potřebuje vládnoucí Právo a spravedlnost vylepšit svůj rozpačitý ekonomický obrázek panování a snížení úroků z půjček a hypoték, jemuž krok národní banky povede, se k tomu hodí. Obecně lze říci, že velká část mohutného vyzbrojování polské armády i sociální programy vlády jedou v Polsku už nějaký čas na dluh. Polský deficit rozpočtu se už dnes moc neliší od toho českého. S tím rozdílem, že zatímco Česko hlásí tento finanční požár, seč může, v Polsku do něj vláda dalšími sociálními programy a nákladným zbrojením přilévá benzin. Polsko si opravdu žije nad poměry a nic neukazuje na to, že by se to mělo po volbách, půlce října změnit. Jedním z reálných scénářů jsou totiž po půlroce opakované volby, jež mohou přinést další vlnu vládního rozhazování a uplácení voličů. Za normální situace by nás to mohlo zajímat méně než málo, zvláště v situaci, kdy bychom my byli členy Eurozóny a Polsko nikoli jen že tomu tak není, aby naše země jsou v pásmu ne eurových členů EU. Česko převážně z politických, Polsko historicky dlouhodobě rozhazovač nynější hlavně z ekonomických. Prostě Varšava neplnila dlouhodobě podmínky vstupu do Eurozóny. Je v tom je kousek oné východní mentality. Bychom dnes třeba na dluh, protože zítra nevíme, co bude. Česko se vždy ohledně financí do doby, než nám začali vládnout politici s uherskými mravy, počítalo. K odpovědné německé a skandinávské části Evropy. Nemá a nemělo by mít s Polskem mnoho společného. Otázkou ohledně Česka, jeho měny dnes však není koruna nebo euro, ale euro nebo polský zlotý. A pokud se položí takto, myslím, že odpověď v podobě eura je zcela jasná.

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu