Vládní koalice. Ta hala veřejnost víc než rok za nos. A vy teď vyšlo najevo, co bylo od začátku zřejmé výjimka ze spotřební daně na tiché víno se rušit nebude. Je to rozhodnutí věcně neobhajitelné, občansky nemravné a politicky zbaběle. Zrušení výjimky navrhla do balíčku na ozdravení veřejných financí vloni na jaře NERV, která propočítala, že by spotřební daň z tichého vína na úrovni vína šumivého přinesla ročně až pět miliard korun. Kabinet Petra Fialy tedy říká daňovým poplatníkům, že tyto peníze ve státním rozpočtu nepotřebuje. Na zlepšení veřejných financí se tak skládají zaměstnanci firmy, důchodci, domácnosti včetně těch nízkopříjmových, samoživitelky, lidé pracující pro stát, výrobci ostatních druhů alkoholu, dokonce i nezaměstnaní. Jen vinaři ne. Vymohli si totiž pardon na koaličních stranách, konkrétně na politicích z Jižní Moravy. Premiér Petr Fiala i další obhájci výjimky argumentují tím, že Česko nemůže domácí vinaře znevýhodnit, když přece daně není ani v okolních zemích, ani ve většině zemí EU. To je ale jen část pravdy. Ze zemí EU s převahou dovozu vína nemá spotřební daň pouze Německo a Lucembursko, upozornila před časem agentura PAQ Research. Slovo dovoz je přitom klíčové. Dvě třetiny hroznů, z nichž se vyrábí tiché víno, se do ČR opravdu dováží. Státní rozpočet a daňoví poplatníci tedy díky výjimce na placení spotřební daně nepodporují nebohé malé vinaře, ale byznys firem, které dovezou laciné hrozny ze zahraničí a s výhodou prodávají víno na českém trhu. Jihomoravský politik Petr Fiala to dokonce uznal. Jsme si vědomi, že to dopadá především jako výhoda na dovozová vína. Konec citátu. Pro udržení výjimky jednoduše není dost dobrých argumentů. Naopak, jak upozornil ekonom PAQ Research Jakub Komárek, alkohol stojí společnost více než 80 miliard korun ročně a okolo čtvrtiny alkoholu se u nás konzumuje v podobě vína. Konec citátu. Vláda po vyřazení tichého vína z konsolidačního balíčku ustavila pracovní skupinu, která se měla problémem zabývat. Ministr zemědělství Marek Výborný neuspěl v Bruselu s nápadem zavést jednotnou evropskou spotřební daň na tiché víno. A čas utíkal. Konsolidační balíček začal platit a všichni od kojenců po seniory se už podílejí na ozdravování veřejných financí. Vynoří nikoliv letos na jaře přišly mrazy, které poškodily úrodu ovocnářům, lesním školkám i vinařům. Vláda začala jednat o evropské pomoci pro ně a slíbila i pomoc ze státního rozpočtu. Jenže vinaři nabídli vládě obchod. Teď žádné peníze na řešení škod nechceme, ale zůstane nám výjimka ze spotřební daně na tiché víno. A vláda na tuto pochybnou výměnu přistoupila. Pěstitele mezi příjemce pomoci nezařadila a problém, který slíbila rozhodnout do prázdnin, zametla pod koberec. Kabinet tak ušetřil pár set milionů, ale vzdal se pěti miliard každý rok. Jakoby to byly peníze Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Marka Výborného, nikoli občanů, daňových poplatníků. Jaké je politické vyznění případu? Smutné. Koalice vzkázala občanům, že jí nejde o profesionální férovou správu věcí veřejných, ale o obsluhu vlastních voličů, že nejsou důležité argumenty a dodržování pravidel, ale kontakty, drzost a ostré lokty.