Spisovatel Josef škvorecký naštěstí nepatřil k těm tvůrcům, kteří by se chtěli vyjadřovat jen skrze svoje dílo. V rozhlasovém archivu proto najdeme bohatou sbírku rozhovorů, které poskytl. A to i přesto, že s bezmála půl století, kdy byl, řekněme rozhlasově aktivní, prožil plných 43 let v Kanadě. Jak k posluchačům i Josef škvorecký promlouval napříč pěti desetiletími, dvěma politickými režimy i přes hranice států a oceánů, uslyšíte v následujícím pořadu, u kterého vás vítá Naďa Voláková. Archiv na úvod se sluší každou osobnost představit, ať víme, o kom bude řeč. Mohla bych to udělat sama, ale ráda předám slovo jiné osobnosti, v tomto případě herci Miloši Kopeckému.

Josef škvorecký, jeden z nejoblíbenějších spisovatelů naší poválečné literatury, rozděluje svůj zájem stejnou měrou mezi původní tvorbu a překládání z angličtiny. Ba dokonce stačí si ještě pěstovat jako koníčka jazz a být jeho zasvěceným znalcem. Pochází z Náchoda, tedy škvorecký, nikoliv jazz a je mu teď 42 let. Na sklonku války pracoval jako pomocný dělník, po ní vystudoval na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1951 dosáhl doktorátu filozofie a učil v Polici nad Metují a v Hořicích v Podkrkonoší. Po vojenské prezenční služby je důležité později i pro jeho literární dílo. Se stal redaktorem časopisu Světová literatura a později dnešního nakladatelství Odeon. Jeho román zbabělci při prvním vydání odmítaný, neboť se neřídil konvencemi uplatňovanými u nás v prvních poválečných letech. Proslavil ho mezi čtenáři. Takříkajíc přes noc. Jako překladatel si Josef škvorecký vybírá nejnáročnější úkoly z angloamerické literatury. Uvedl k nám byly jen na Fouknera. Ernst Hemingway je singly, radují se Henry Jamese Rosse a vytvořil ve svých překladech jako jeden z prvních nové kontakty s moderní anglosaskou literaturou.

To byl Josef škvorecký v roce 1964. Tehdy mu bylo, jak jsme slyšeli, 42 let a patřil mezi nejoblíbenější české spisovatele. Navzdory tomu, nebo možná právě proto, že ho jeho první román zbabělci, který popisoval květnovou revoluci očima mladého zamilovaného milovníka jazzu, dostal na černou listinu komunistického režimu. Kniha byla nejdřív vydaná a vzápětí zakázaná. Jak svému autorovi zbabělci zasáhly do života, vzpomínal v pořadu opožděné rozhovory v květnu 1990. Ptal se Jan Hůla.