Host Lucie Výborné

Manželství v dobrém i ve zlém? Zákruty jsme vybrali stejným smyslem pro humor, vypráví Eliška Balzerová

Host Lucie Výborné

Radiožurnál

Herečka Eliška Balzerová slaví zásadní výročí – 27. dubna oslaví 50. výročí svatby, v květnu půlkulaté narozeniny a také 60 let na divadelních prknech. S čím člověk vstupuje na jeviště po tolika letech? „Minulý rok jsem měla novou premiéru. Byla jsem rozechvělá, ale zjistila jsem, že díky tomu, co mám za sebou, jsem byla na jevišti svobodná a šťastná,“ vypráví. Letos získala v rámci Audioknihy roku ocenění Nejlepší interpretka za načtení memoárů Roky od Annie Ernauxové.
Lucie Výborná

26. dubna 2024, 23:58

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Posloucháte podcast pořadu Host Lucie Výborné. - tam je paní Eliška Balzerová, herečka. Vítám vás tady. Dobrý den. Dobrý den. A blahopřeji k ocenění. Děkuji, které jste včera převzala, což je zvláštní, protože vy jste v oboru audio knihy vlastně debutantka.
Ano, v těchto letech debutant.
Ani jednou Kosova. Je nositelka Nobelovy ceny za rok 20 22, ve Francii velmi oblíbená spisovatelka. Vy jste říkal Michal Bureš, režisér vlastně když vám i nabízel poprvé odmítla. Proč? Já jsem vzdorovala, protože já jsem velmi sleduji literaturu, čtu a já jsem tu knížku přečetl a věděl jsem, že oceněna Nobelovou cenu vlastně za tu knihu, protože byla nejvýraznější z její tvorby. A já jsem měla předtím strach, já jsem řekla to bude můj debut. Já jsem to nikdy nedělala a já to nechci pokazit. Já to třeba neumím. I když jsme s Michalem Burešem pracovali předtím, tak jsem se bála toho toho množství těch stran, abych to dobře těm posluchačům prostě nabídla, protože to je vlastně můj pohled. Já to přečtu nějakými očima. To je její život, ale vaše oči, že ano. Takže jak se, jak a co když je to jiná čtenářka, bude představovat jinak je to dost jako ženské téma. Ale on mě přemluvil. Dlouho mě přemlouvali, pak mě přemluvil, se říká tak já do toho jdu. A šel jsem do ta velmi poctivě. Seděli jsme tam vždycky čtyři hodiny v tom studiu. Já jsem to zažívala poprvé, bylo to pro mě docela těžký, ale potom, když už jsem se do toho jako začetla, dostala na jednu tam začaly být. Začala být období, který já jsem s dobře znala, i když to je výrazem i ve Francii, ale u nás to bylo obdobné, tak mě to začalo hrozně bavit a oni od toho mikrofonu nemohl dostat. Říká končíme čtyři hodiny. Už jsi unavená, říká. Mě to teď začalo bavit. Veliká, ven, zítra znovu a Novy jste vlastně téměř vrstevnice. Ano, ona je asi o devět let směrech. Ano, ano, zhruba zhruba. Ale právě jsem si říkala, že ty společenské okamžiky, že tam musely být nějaké poměrně zásadní styčné plochy. Ona ale taky nešetří svůj intimní život, protože ty předešlé nebo intimní život jako takový a ženskou ženskou problematiku. No a jak se s tím popasovat. Jak to vlastně správně pochopit, když člověk to sám tak nemá, a předat toto mu pusu na lži?