Host Radiožurnálu

Hry, co jsme napsali za totáče a za svobodna, se moc neliší, hodnotí Svěrák z Divadla Járy Cimrmana

Host Radiožurnálu

Hry, co jsme napsali za totáče a za svobodna, se moc neliší, hodnotí Svěrák z Divadla Járy Cimrmana
Stránka pořadu
Zdeněk Svěrák

Radiožurnál

V roce 1989 bylo Zdeňkovi Svěrákovi padesát tři let. Jaké byly první dny a měsíce z nesvobody ve svobodě? „Popravdě jsem si myslel, že v nesvobodě budu pořád. A když to přišlo, bylo to krásný. 53 let žít v domnění, že nikdy nebudu moct říkat veřejně, co si myslím, a najednou to jde, tak to byl nádherný pocit,“ vzpomíná herec Divadla Járy Cimrmana. Jak se  daří Centru Paraple?
Jan Pokorný

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • A teď už je tady oficiálně vítám našeho milého hosta Zdeňka Svěráka. Dobrý den za ním. Dobrý den. Začal bych s dovolením citátem a koncem října roku 89 jsem šel k Jungmannovu náměstí. Od můstku byly slyšet hlasité údery mnoha kladiv. I když jsem se dostal blíž, pochopil jsem, že stloukají tribunu. Ne, bylo mi jasné, jestli na oslavu dne znárodnění nebo Velké říjnové socialistické revoluce. Oba významné dny byli blízko. V noci jsem o tom napsal báseň ve volném verši. Nejsem básník. Pozoruhodné na těch řádcích je to, že obrazně předpovídají, co na Václavském náměstí se za pár dní odehrálo. Možná jsem jasnovidec kolem. Konec citátu napsal Zdeněk Svěrák před 35 lety.

  • Byl zde. Prodával jste jasnovidec? No, tady v tom případě ano. Jinak se tím neživil.

  • No, někdy skoro, když se člověk podívá na hry Divadla Járy Cimrmana. Ale co jste dělal vy 17. listopadu 89?

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Další epizody

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu