Posloucháte sváteční vysílání ČRo Hradec Králové a na Velký pátek je naším hostem Jana Nešněrová, ředitelka Městského muzea a galerie Julie Winterové Mezerové v Úpici na Trutnovsku. Do den. Dobrý den. My vás tady moc vítáme, protože Velký pátek patří mezi nejvýznamnější takové křesťanské dny, tak my si o tom dnes popovídáme. Tak je označovaný ale jako nejtišší den v roce, což vychází pravděpodobně z křesťanských tradic. A i u nich si dnes budeme povídat. Velký pátek je u nás ještě navíc taky od roku 2016 státním svátkem. V křesťanství je to den ukřižování Ježíše. Jak ho prožívají věřící?

To je hodně komplexní otázka. A prožívání Velkého pátku samozřejmě souvisí především s pozicí Velikonoc jako základních, nejdůležitějších a nejzásadnějších svátků církevního roku a je docela rozdíl mezi způsobem slavení nebo prožívání Velkého pátku v jednotlivých křesťanských denominací. Jinak je to pro věřící katolické, jinak je to pro církve protestantské. Ještě jinak je to v pravoslaví. Podívejme se ale na to, jak prožívali Velký pátek naši předkové v době, která utvářela to, co historici nebo etnografové velmi rádi označují termínem staročeské Velikonoce. A to je období pozdně barokní a tedy období, kdy majorita věřících spadala právě do denominace katolické.

Takové tiché rozjímání, dodržování půstu, potom od tří odpoledne. Většinou nějaké speciální obřady. Přesně tak. Toto je právě to je, ano. Přesně tak. To je opravdu obřadní katolická tradice. A v tomto smyslu Velký pátek jim vrcholem půstu. Je to vlastně první den velikonočního, třídenní třídu. A ať už samotnou úlohou v příběhu umučení, ukřižování a zmrtvýchvstání, protože ten příběh nekončí tou smrtí, to je poločas. V podstatě hraje v opravdu pro věřící roli naprosto zásadní. V té třetí hodině se vztahuje řekněme ten nejhlubší smutek, ta nejtěžší hodina a nejhlubší pokání. Protože takto vlastně v tom evangelijním příběhu podle Lukáše je řečeno o třetí hodině vypustil Kristus na kříži duši. K Velkému pátku ale toho patří mnohem víc. Spousta zákazů, spousta pravidel, které nějakým způsobem měli toho věřícího člověka v maximální možné míře umravnit a v maximální možné míry přiblížit nějakému řekněme tomu baroknímu požadavku spoluprožívání kompas jeho Kristovi, vrcholné obětí a zas pro ty katolické věřící. Tady velká úloha těch ostatních postav příběhu pašijovém, těch postav, které vidíme z obranné pod křížem.