Host ve studiu
Sháním příběhy věcí! Muzeum bednářství v Praskačce jako hold poctivé práci pradědečka Pavla Tománka
Host ve studiu
Hradec Králové
Pozveme vás do Praskačky, do Musea bednářství, díky kterému se vrátíte zpátky v čase do dob, kdy vlaky ještě jezdily na páru, telefony měly dlouhou šňůru. V Museu bednářství vzdal Pavel Tománek hold svému pradědečkovi a potěšil tím svého dědečka, Jaroslava Tománka, kterému je téměř 94 let.
Přepis epizody
-
Posloucháte ČRo Hradec Králové. Je devět minut po půl deváté. No a já jsem slíbil, že vás pozveme dnes ještě do Praskačky, do muzea bednářství, díky kterému se vrátíte zpátky v čase do dob, kdy vlaky ještě jezdili na páru. Telefony měli dlouhou šňůru, psalo se na psacích strojích a práci byla ještě pořádná dřina. V muzeu bednářství vzdal Pavel Tománek hold svému pradědečkovi a určitě tím taky moc potěšil svého dědečka, který bednářskou éru svého otce pamatuje, kterému je skoro 94 let. Jak jsem to včera počítal a který je tu dneska taky s námi, tak vás tady vítám. Je tady nejenom Pavel Tománek, ale i Jaroslav Tománek. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den. Takže pane Jaroslave, vy jste tedy syn svého otce, po kterém se muzeum bednářství vlastně jmenuje. A kdo s tou tradicí u vás v rodině za čas. Ale je to tak. Ano. Přesně tak. Můj otec to založil. No a jak to tedy bylo, Pavle?
-
Vlastně vlastně praděda můj se narodil roku 1901 v Jihlavě na Vysočině a vyučil se tříd obecné školy a vyučil se Bednářem přímo u pana Bednáře. A jelikož na Jihlavsku nebyla práce, tak přišel na Hradecko, do Urbanic, později do pozdější Praskačky a zde vlastně si založil v roce 1926 bednářskou živnost.
-
Urbanice a Praskačka. To bylo dřív prakticky jednat s tím, že se na vesnice, no a co vlastně všechno dělal Bednář? Pojďme to připomenout, protože dneska už to jako málokdo i výše. A co co dělal Bednář?
