Hovory

Amerikánka znamená mít naději a touhu. Znovu jsem ji našel na ulici, přiznává režisér Tauš

Hovory

Plus

Režisér Viktor Tauš strávil s příběhem Amerikánky neboli Zdeny Vrbové, dívky z komunistického dětského domova, téměř polovinu svého života. Vyprávění Amerikánky zpracoval nejprve jako divadlo, které zároveň neustále přepracovával. Teď do kin přichází film, který Tauš už měnit nemůže. Navzdory všem proměnám je Amerikánka dětskou postavou, se kterou se ale mohou ztotožnit i dospělí. „Je to Mauglí nebo Matylda od Roalda Dahla,“ pojmenovává svou hrdinku.
Renata Kalenská

23. října 2024, 22:40

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Polovinu svého života věnovali jednomu scénáři. Přepisoval ho mnohokrát. Udělal z ní divadelní představení, které se v čase měnilo, protože režisér svůj scénář pořád opravoval.
Teď došel k jakési zdi, protože z divadla je film a ten je hotový. Přepisovat už se nic nedá. Tohoto umělce si neumím představit, jak si bere třeba hypotéku na byt, na film. Ale ano, protože film je pro něj všechno a žít se bez ní nedá. Zatímco bydlet se dá i na ulici. Do dnešních hovorů jsem si pozvala Viktora Tauše, autora Američanky. Viktore, vítejte.
Ahoj. Dobrý den.