Hovory

Až lidé vyhynou, zůstanou na Zemi jen řasy a zřejmě viry i bakterie, uvažuje biofyzik Mojzeš

Hovory

Až lidé vyhynou, zůstanou na Zemi jen řasy a zřejmě viry i bakterie, uvažuje biofyzik Mojzeš
Mořská řasa wakame, hůlka, exotické jídlo, zelenina, asijská kuchyně. Ilustrační foto

Plus

„Za všechno mohou řasy,“ říká v pořadu Hovory biofyzik Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Peter Mojzeš. Řasy vytvořily i atmosféru Země, když vyráběly kyslík. K výzkumu řas se biofyzik dostal studiem jednobuněčných organismů, respektive mikroskopických řas, které žijí v symbióze s korály.
David Šťáhlavský

Endosymbiotické řasy rodu Symbiodiniaceae žijí uvnitř korálů, přímo mezi buňkami žahavce. Řasy pomocí fotosyntézy fixují oxid uhličitý a vytváří jednoduché (glukosa) a následně složité cukry (škrob), aminokyseliny a proteiny, o které se pak dělí se žahavcem. Za to jim žahavec poskytuje „přístřeší“ a taky jiné služby. Řasy na druhou stranu využívají odpadní metabolity žahavce a recyklují tak vzácné zdroje živin, jako jsou sloučeniny obsahující dusík a fosfor. Tropická moře jsou totiž velice chudá na živiny, přitom tam paradoxně život jen kypí. Říká se tomu Darwinův paradox, protože si toho všiml už Charles Darwin.

Zřejmě efektivní recyklace zdrojů a uzavřený koloběh živin je základem evolučního úspěchu. Dobrá inspirace pro naši ekonomiku s omezenými zdroji. Tato rovnováha a symbióza je velice jemně vyladěná a zřejmě i křehká. Když do toho vpadne člověk s masivním znečišťováním řek, moří a oceánů splašky z měst a splavenými hnojivy z polí, rozvrátí tuto křehkou rovnováhu.

Najednou je fosforu a dusíku jaksi příliš moc a napořád, a symbiotičtí partneři (řasy a žahavec) si s tím neví rady. Umí dobře spolupracovat, když je zdrojů málo a spolupráce se vyplácí. Stejně jako u lidí, když nenadále zbohatnutí nebo neomezené zdroje rozvrátí život rodiny i celé společnosti. Proto mají řasy efektivní mechanismy na vytváření zásob, jako krystalického guaninu.
K našemu překvapení nebylo mezi biology povědomí o jeho existenci. Když o něčem nevíte, že vůbec existuje, nemůžete to zkoumat a pochopit, jaký to má smysl a význam. Našim přínosem bylo to, že jsme kolegy mořské biology upozornili na něco, o čem - při vší úctě k jejich kompetencím - vůbec nevěděli a  nabídli efektivní experimentální metodu, kterou můžou při dalším studiu využít.

Bělení korálů, což je naprostá katastrofa, je způsobeno tím, že žahavec zřejmě symbiotické řasy ze svého těla vypudí. Existuje řada hypotéz, proč a jak k tomu dochází, ale výsledek je pro korál fatální. Uhyne hladem a korálové útesy se časem rozpadnou. A jejich zánikem zmizí i obrovská diverzita a z těchto ostrovů života zůstane jenom podmořská poušť.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu