Hovory
Lidé bez domova jsou obrovsky vděční i jen za maličkosti, říká budoucí lékařka z Mediků na ulici
Hovory
Plus
„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Určitě jsem měla i předsudky směrem k lidem bez domova. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk za tak maličké věci, jako je jen dát náplast, nebo si s člověkem popovídat – to pro ně znamená hrozně moc,“ říká Eliška Mocková, studentka pátého ročníku medicíny, která pracuje pro Mediky na ulici.
Tatiana Čabáková
Přepis epizody
-
Eliška Mocová je studentkou pátého ročníku první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Už čtyři roky vyrážela jako dobrovolník a ošetřovat lidí bez domova, který žiji v pražských ulicích. Je součástí vedení spolku medici v ulicích, který funguje ve všech jejích pěti hvězd v Česku. Kdy jsem lékařské fakulty a kovy z jejich ošetřovně na ulici. A co nejčastější je léčit? A je o tom v hovorech od mikrofonu zdraví Tatiana Čabáková. Hovory jsou i nová.
-
Liška. Vítejte v hovorech. Dobrý den. Děkuji za pozvání. Vy s těma upozorňovali, že nemám používat slovo lije, jak jsem ho, povede ale to, že ženám používat slovo ošetřuji. Takže co nejčastěji ošetřují? Ta má být co nejčastěji ošetřuje či teda. Mimochodem, když jsme přitom my neléčíme, my nejsme lékaři, ale jsme pouze studenti medicíny a jiných zdravotnických oborů. A s čím se nejčastěji setkáváme, tak bývají různé chronické rány. Třeba takový ten pověstný bércový vřed, který znají úplně všichni, ale velmi často se setkáváme i s infekčními onemocněními. Nyní zrovna řešíme i respirační onemocnění. Velmi často a v zimních měsících bohužel také dost často se setkáváme s omrzlinami a jinými onemocněními způsobených právě chladem.
-
Teď prý od vašich klientů k vám. Pane tati se ještě na vaše dojmy z celkem prvý služby, která byla teda někdy před čtyřmi roky?
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Ilustrátorka Eliška Podzimková: Miluju Byl jednou jeden život, animák Plešouni má fungovat podobně
Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy
-
Smutku na mě bylo příliš. Naději jsem si ale nenechala vzít, vzpomíná na nemoc Šárka Volemanová
Blízká setkání
-
Když mi Klaudie poprvé nasadila paruku, plakala jsem, vzpomíná zpěvačka Anna Slováčková
Hovory
-
Od západní k východní medicíně přešla lékařka Michaela Šimková, i když ji od toho mnozí zrazovali
Dámská jízda
-
Alena Zemančíková: Žít, kde tě nechtějí
Ranní úvaha
-
Dagmar Ruščáková: O respektu
Nedělní káva
-
“Než jsem poznal Janinku, nevěděl jsem, jak vypadá živá kráva!“ Omeletky o poklescích
Omeletky
-
Často mají dvojí identitu, jednu v klubu a jednu v soukromí. Dlouhodobě to nese určitou míru stresu
Slast
-
Michal Lázňovský: Případ Martina Guerra
Hra na neděli
-
Žádné červené tlačítko neexistuje. Putin využívá hrůzy z jaderných zbraní, míní Dana Drábová
Host Lucie Výborné