Hovory
Na náš kostel se musíte dívat Santiniho očima a najdete plno symbolů, vysvětluje kastelánka. Sama má kancelář v márnici
Hovory
Plus
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel postavil poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Významnou památku zapsanou na seznam UNESCO, která byla vysvěcena před 300 lety. „Santini ve střední Evropě snad ani nemá srovnání,“ myslí si kastelánka Michaela Řeháčková. „Překračoval hranice v nadčasovosti, jeho stavby mají dodnes, co říct. Není to obyčejný kostel, jak často slyším. Dívejte se očima Santiniho a naučte se číst symboliku, kterou ukrývá.“
Naděžda Hávová
Přepis epizody
-
Nejstarší syn kamenického mistra Santiniho a Eichla Jan Blažej se narodil třetího února roku 1677 v Praze. Bylo to prvorozené dítě, navíc syn, a tak se čekalo, že půjde ve stopách svého otce a děda a stane se taky kameníkem. Jenomže Jan Blažej ji měl tělesnou vadu. No a právě kvůli ní nemohl v řemesle pokračovat. A teprve budoucnost ukáže, že všechno zlé je vlastně pro něco dobré a v tomto případě dokonce vynikající. Tak o tom, jak naděje někdy dokážou být plané a talent se leckdy prosadí i v nečekaných souvislostech, budeme mluvit právě teď. Mimochodem, kostel na Zelené hoře si připomíná přesně 300 let od vysvěcení. A budu ráda, když si následující minuty necháte pro poslech ČRo Plus ze studia zdraví Naděžda Hávová.
-
A naším dnešním hostem je Michaela Řeháčková, kastelánka poutního kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, tedy památky, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Dobrý den. Vítejte na plusu. Den. Dobrý den. Vezměme to chronologicky. Jana Blažeje Santiniho jich ale měl být kameníkem, jak už jsem říkala, ale tělesná vada mu znemožnila tvrdě fyzicky pracovat. Co mu bylo?
-
My přesně nevíme. Domníváme se, že to bylo postižení nějakého tělesného rázu, která zastihla a jeho chůzi. Nejčastěji se uvádí, že byl částečně ochrnutý na jednu nohu nebo že měl snad jednu nohu kratší. Dokonce i v jeho podpisech se dozvídáme, že se podepisoval jako kulhavec nebo Kulhavý, architekt.
