Hovory
Na obálce knihy by se měli ilustrátor i grafik shodnout. Pak dopadne dobře, myslí si ilustrátorka Logosová
Hovory
Plus
„Text, který pak ilustruji, čtu dohromady klidně i pětkrát šestkrát. A úplně naposledy ještě před ukončením celé práce – to proto, aby tam nebyla nějaká zásadní chyba,“ přiznává oceňovaná ilustrátorka Nikola Logosová. Ilustruje knihy pro děti i dospělé, má nejedno ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha, kreslí i pro časopisy, dělá plakáty.
Naděžda Hávová
Přepis epizody
-
Ilustrovala mnoho knížek pro děti i pro dospělé. Taky si odnesla mnoho ocenění v soutěži nejkrásnější kniha, dělá plakáty, kreslí pro časopisy, a když si některou z jejích knížek otevřu, tak mám dojem, že její svět je hodně hravý a taky hodně barevný. Cítí to náš host stejně? Zeptám se ze studia ČRo Plus zdraví Naděžda Hávová.
-
A naším dnešním hostem je výtvarnice a ilustrátorka Nikola Logosová. Vítejte u nás. Několik. Dobrý den. Tak mi to zkuste popsat, jaký je ten váš svět? Já se přiznám, že naposledy jsem listovala vaším atlasem světa částí Evropy. A ten je opravdu hodně hravý. Jaká je vaše Evropa a jaký je váš vnitřní svět? Tak pokud mluvíme o té ilustraci, o tom mém světě, který vždycky vytváří v těch ilustracích, tak ten hodně se odvíjí od toho textu, který dostanu. Takže ten svět je vždycky trošku jiný. Pokud jde o můj svět, tak ten je opravdu barevný, protože se setkávám s právě s různými texty, které můžu ilustrovat anebo jednou za čas si právě udělat nějakou svoji autorskou knihu. Ještě než se dostaneme k těm autorským pracem, tak se zastavíme u knihy Petry Soukupové divné děti a smutná kočka. To je mimochodem titul, kterému jste taky dělala ilustrace. Obálku. Kolikrát si ten text cizího autora, spisovatele musíte přečíst, abyste ho nakonec obrázky doplnila?
-
Ten průběh je takový, že já dostanu rukopis a přečtu si ho nejméně dvakrát. Při prvním čtení se snažím získat nějak povědomí o tom, o čem to celý je, ten příběh, na vnímat tu atmosféru. A při tom druhém čtení už jsi tam dělal malé poznámky nebo malé skici. A pak si to samozřejmě čtu pořád dokola. Zastavuji se u těch svých poznámek. Ty se snažím právě rozvíjet a dokreslovat podle těch částí textu, ke kterým se vážou. Takže ten text čtu dohromady klidně třeba pětkrát, šestkrát a pak ještě samozřejmě před ukončením celé té práce, tak si to přečetl ještě jednou, aby tam nebyla nějaká zásadní chyba v těch ilustracích.
