Hovory
Umělou mysl zatím nikdo nestvořil. Užíváním pojmu Al jsme ji jen přizabili, říká literární odborník Piorecký
Hovory
Plus
„Příběh lidské touhy stvořit umělou bytost, která se bude člověku podobat – nebo která bude dokonce lepší a kreativnější než jsme my, lidé –, tak ten je opravdu velice starý. Vzpomeňte si na mýtus o sochaři Pygmalionovi, který si vyprosil oživení sochy ženy, dokonalejší než všechny ostatní,“ říká literární odborník Karel Piorecký. Věnuje se totiž kultuře neuronových sítí ve vztahu k poezii a další literární tvorbě.
Petr Vizina
Přepis epizody
-
Jsme na prahu další technologické revoluce, která přebere značnou část intelektuální práce pod práva přes tlumočení nebo překlad. Taková jsou alespoň očekávání velmi často vtělená do titulků v médiích. A pak jsou ti, kdo očekávání techno optimistů tlumí. Nikoli Úsvit, ale soumrak umělé inteligence je metaforou vystihující naši dobu, píše se v knize, jejímž spoluautorem je můj dnešní host, odborník na českou poezii 20. století a současnosti a na vztah literatury a nových médií. U hovorů s Karlem Piorecký vás vítá Petr Vizina. Hovoří dobrý den a vítejte. Dobrý den. Pane Piorecký, zdá se, že vy jste ta skeptičtější část odborné veřejnosti, která tak úplně nejásal a dívá se spíš s podezřením na ten velký boom.
-
No, já se řadím nebo chtěl bych patřit k realistům v této oblasti. Ale je pravda, že texty, které píšu nebo píšu se svojí kolegyní Zuzanou Husárovou, vyznívají někdy skepticky. Možná je to spíš tím kontextem, kterého je vkládáme, který je na naše poměry a na náš vkus někdy až příliš nadšený.
-
Čím to přeháníme? V čem je podle vás to, co je přepálené? Média mají toto téma velmi rád, a tím nemyslím nic proti ČRo. Jsem rád, že tady dnes můžu být a ráda z toho dělají velkou senzaci sami autoři nebo sami technologičtí vývojáři nebo i umělci, kteří se pouští na toto pole.
