Interview Plus

Kritik: Ve filmu Vlny se zdá, že členové zahraniční redakce byli disidenti. Byli to ale prominenti

Interview Plus

Plus

Film Vlny režiséra a scénáristy Jiřího Mádla vyvolává u velké části publika nadšení. Někteří mu ale vyčítají, že zkresluje události zlomových let 1967 a 1968 v Československu. Pro literárního a filmového kritika Josefa Chuchmu se v jeden okamžik stal film přímo nesnesitelným: „Bylo to když ti samí lidé, kteří protestovali proti invazi, tak pod hlavněmi sovětských vojáků smývali protiokupační nápisy,“ popisuje v pořadu Interview Plus.
Jan Bumba

21. srpna 2024, 11:34

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Předpremiéru filmu vlny na karlovarském filmovém festivalu provázely nadšené přijetí publikem. Když se teď dostal film do běžné projekce v kinech, těší se velmi slušnému zájmu diváků a čteme i spoustu dobrých recenzí. Na druhé straně je pro některé kritiky těžko přijatelné, jak volně zachází režisér a scénárista Jiří Mádl s historickými fakty? Jsou hranice, které by ani v umělecké licenci neměl tvůrce překračovat. Dobrý poslech přeje Jan Bumba.
Interview Plus.
Hostem interview je dnes literární a filmový kritik, editor webu ČT art Josef Chuchma. Dobrý den. Dobrý den. My musíme na úvod říci, že ČT byla stejně jako ČRo koproducentem filmu vlny. To jenom, aby to nevypadalo, že skrýváme nějaký střet zájmů. Ale pane Chuchmo, váš kritický pohled na film vlny nenaznačuje, že byste ho chtěl nějak šetřit. Jenom proto, že se na jeho výrobě podílela veřejnoprávní média. A vy dokonce uvádíte, že se v jednom okamžiku pro vás stál ten film nesnesitelný. Proč? Přesně byl to ten okamžik, kdy jaksi došlo k okupaci po 21. srpnu, jejíž 55. výročí si právě dneska připomínáme. A a pod hlavněmi ruských vojáků vlastně ti samí lidé, kteří protestovali v srpnu, tak pod jejich hlavněmi smývají ty nápisy na zdech, které byly proti okupační a pro československou legitimní vládu. A protože to jsem psal ve své glose v deníku Právo, protože jsem mi tehdy bylo 10 let a velmi jsem to vnímal, tak si pamatuji ty nápisy, jak z těch z těch zdí a ulic postupně mizely, ale prostě nebylo to tak, že byli pod hlavněmi, že se mazali pod hlavněmi sovětských vojáků. To je prostě pro mě už nějaká licence nebo nadsázka, když ta realita se pro mě osobně, to samozřejmě každý může vnímat nějak jinak. Ne, ale pro mě osobně se ta realita vlastně už příliš přizpůsobuje tomu dramatickému vyprávění, o které panu Mádlovi šlo především. A že zrovna tento moment, že nikdo naráží na jiné věci nebo jiné momenty, které také tak úplně nekorespondují s těmi fakty.