Papež František v rámci své apoštolské cesty navštívil Konžskou demokratickou republiku. Přijal oběti násilí z východních oblastí ve svém velmi emotivním projevu, celá tam vše vlastně byla také velmi pohnutá. Apeloval na svět, aby se přestal obohacovat nerostnými surovinami, ze kterých kape krev. Jak jste vnímal jeho poselství a celou tu atmosféru? Mohli jsme se na to dívat díky přímému televiznímu přenosu.

Ta atmosféra mě byla kupodivu opravdu plná takového radosti. A když si člověk uvědomí, v jakých podmínkách lidé v Kongu žijí, tak tím více tedy obdivuje. Jednak papež je, že má tu odvahu jet do těchto končin, protože v Kongu pořád probíhá válka. Víte, my jsme zaujati válkou na Ukrajině. Je to pochopitelné, je to v sousedství, ale v podstatě skoro nic neslyšíme o místech na naší planetě. A nejsou to místa jenom ledajaká, kde v podstatě zuří válka už mnoho let. A jednou z těch zemí je také Kongo. Je to jedna, co se to obyvatel týče. Největších zemí Afriky má 100 milionů obyvatel. Je to zjevně tedy většinou křesťanská. 45 milionů je tam katolíků, ale jsou tam také protestanti, jsou tam letniční církve. A papež právě přijel do Konga, aby povzbudil tamní obyvatele, aby překonávali tribalismus, to znamená jenom, takové to kmenové myšlení. Důležité je, co je dobré pro můj kmen, a to, co se netýká mého kmene, to mě nezajímá. Takže tam nelze mluvit třeba o občanské společnosti, o nějaké národní soudržnosti, protože představte si, v Kongu je 200 etik, takže ta ústřední vláda zdaleka nezvládá celé území a na východě právě Konga je působí povstalci, kteří jsou pod značkou m 23, kteří jsou blízko tedy těch zdrojů, protože Kongo je také bohaté na přírodní zdroje. A proto tedy papež mluvil v tom svém projevu také o hospodářském kolonialismu a proto tedy také vyzýval, aby přestala etnická rivalita, aby lidé byli schopni si odpustit, protože tam je obrovská korupce a samozřejmě bohužel na to jsou, tím jsou vinny také různé tedy korporace i z demokratického světa, které tam bojují o to, aby co nejvíce těch přírodních zdrojů získali a ti lidé, kteří tam pracují, pracují za velmi tedy ponižujících podmínek včetně dětí. A je pěkné, že během této návštěvy papež také přijal i tyto zneužívané, vykořisťované rodiny a děti. Takže nejen tedy se setkal s elitou, nejen se setkal tedy se stát s církví, ale právě v zvláštní teda setkání s těmito zneužívanými a vykořisťovanými lidmi.

Cituji papežova slova. Neexistují slova, jen pláč a mlčení. Bony a Benny. Budeme gumám. Asi si ruce Bukavu, Uvira jsou místa, o kterých se mezinárodní média téměř nezmiňují. Avšak zde i jinde je tolik našich bratrů a sester, synů téhož lidstva, rukojmími svévole nejsilnějších, těch, kteří mají v rukou nejmocnější zbraně, zbraně, které jsou stále v oběhu. Jak jste, pane Malý, také poukázal, tak vlastně papež jaksi ukázal na to skandální pokrytectví, že lidé jsou znásilňovány a zabíjení, zatímco obchod, který způsobuje násilí a smrt, nadále prosperuje.