Jak to vidí...

Lubomír Kopeček: Havel i Klaus mantinely parlamentního systému ještě cítili. Přímá volba to ale změnila

Jak to vidí...

Lubomír Kopeček: Havel i Klaus mantinely parlamentního systému ještě cítili. Přímá volba to ale změnila
Havel, Klaus, Zeman

Dvojka

Česko bude už za dva měsíce vybírat novou hlavu státu. Půjde o třetí přímou volbu prezidenta. Jak moc hlasování voličů ovlivňuje prezidentský aktivismus? A jak úřad prezidenta ovlivnili tři polistopadoví prezidenti? Politolog Lubomír Kopeček v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč vidí 17. listopad jako malý zázrak, i to, jaké hodnoty symbolizuje Sametová revoluce dnes.
Lubomír Kopeček, Zita Senková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Už za dva měsíce budou voliči vybírat novou hlavu státu. Do souboje o prezidentské křeslo se přihlásilo 21 uchazečů. Kdo z nich splnil všechny podmínky, tudíž se bude moci do voleb skutečně zapojit? To oznámí ministerstvo vnitra na konci listopadu.

  • Pane profesore, podívejme se teď na to, jak úřad prezidenta ČR ovlivnily tři polistopadoví prezidenti.

  • Tak když se dívám na Havla, Klause a Zemana. Každý z nich byl samozřejmě silná osobnost, osobnost, která za sebou měla poměrně výraznou kariéru, ať už před politickou nebo politickou. A všichni tři samozřejmě měli poměrně velký kredit, kapitál daný právě tou kariérou, to jest případě Havla disidentskou, v případě Klause vedení ODS a řekněme řízení ekonomické reformy v 90. letech a samozřejmě v případě Zemana totéž s ČSSD a jeho premiérství. Nechci tady provádět veškerých výčet funkcí u těchto tří. Ono samozřejmě by se jich našlo víc.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu