Jak to vidí...

Novinářka Šafaříková: Ne všichni v Evropě jsou vstřícní k přijímání jinakosti. Migrační pakt je maximum možného

Jak to vidí...

Novinářka Šafaříková: Ne všichni v Evropě jsou vstřícní k přijímání jinakosti. Migrační pakt je maximum možného
Migranti, kteří žádají o azyl v Rakousku, pocházejí z Indie, Sýrie, Afghánistánu nebo severní Afriky

Dvojka

Migrace se v Česku stala hlavním tématem před evropskými volbami. Potvrzuje to i mimořádná schůze sněmovny k migračnímu paktu EU, kterou iniciovalo opoziční hnutí ANO. Proč téma migrace vzbuzuje tolik emocí? A proč se na podobě migračního paktu shodli politici až nyní? Novinářka Kateřina Šafaříková ještě vysvětlí, proč volby do Evropského parlamentu zajímají jen malou část voličstva i jakou pozici má aktuálně česká a slovenská vláda v Bruselu.
Jan Burda, Kateřina Šafaříková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Začneme s dovolením trochu emotivně a zároveň aktuálně. Migrace se totiž v Česku, zdá se, stává hlavním tématem kampaně před eurovolbami. Hnutí ANO ve čtvrtek iniciovalo mimořádnou schůzi sněmovny k migračnímu paktu EU, načež následovala ostrá debata. Já budu citovat šéfa nejsilnější opoziční strany. Největší zrada v novodobých dějinách ČR, které se dopustil premiér Petr Fiala, ministr vnitra vít Rakušan. Takto hřímal Andrej Babiš z hnutí ANO během svého projevu. Jeho slova premiér odmítl. Ministr Rakušan za stan zase kontroval i na sociálních sítích řečnickou otázkou, zdali zabrali už vaši chatu Babišovy předvolební migranti, čímž narážel na dřívější předvolební témata, tedy migrační pakt a to, jak se o něm referuje v českém politickém prostředí. Váš komentář, Kateřino, no tak migrační pakt zjevně se stal hlavním tématem v kampani před evropskými volbami. Mně to přijde vlastně vymknuté z jakéhokoliv jako racionálního tunelu. Proč? Protože kdybych měla seřadit, jaká klíčová témata pro Česko i v kontextu tedy evropských voleb nebojí? Jenom v kontextu Evropy? Tak myslím, že migrace by byla číslo třeba 8 9. Z mého pohledu jsou tady daleko důležitější věci, ale na tomto tématu se lidově řečeno, snad snadno nahánějí politické body, protože je to rámováno, takže politice nás ochrání před nějakým nebezpečím, které znamená příchod teda lidí z jiných kultur atd.. A většina z nás podle různých průzkumů chce být před nějakým nebezpečím nebo před jinakostí ochráněna. Čili pro politické strany, zejména opozice jednoduché slibovat ochranu před tím. Co tedy údajně to nebezpečí představuje? Souhlas české vlády s migračním paktem.

  • A k těm tématům před volbami do Evropského parlamentu, která jsou důležitá, která by mohla či měla zajímat voliče, který se chce zúčastnit vůbec tedy evropských voleb. K těm se jistě za chvíli dostaneme. Já s dovolením ještě okamžik zůstanu u toho migračního paktu, protože eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová právě ve čtvrtek zopakovala, to bylo ještě před tím jednáním naší sněmovny, že součástí migračního azylového paktu EU je také výjimka pro země jako ČR, tedy země, které už hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. Ona to ale není doslova výjimka, že nebo nebo je.

  • Máte pravdu, Honzo. Není to výjimka. Kdybych se měla vrátit o krok nazpátek, tak to, čemu se říká migrační pakt nebo co se tak jako ve zkratce taky jmenuje, tak je ve skutečnosti soubor prostě právních předpisů. Je to takový jakoby právní dokument a jako takový obsahuje několik §. Asi si posluchači dokáží představit, jak jsou psané zákony podle toho, jak jsou psané jiné zákonné, klidně o DPH atd.. Nemusí to být tedy nutně nutně nic společného se zahraničím nebo s bezpečností. No a obsahuje to tady prostě docela obyčejné §. A v těchto tom souboru právních předpisů není napsáno nebo není žádný §, který by se jmenoval dobrý den. Toto je výjimka pro Česko. Dvojtečka. A teď by tam bylo napsáno, že tedy my nemusíme. Nic ale obsahuje a to je důležité. A na to upozornila vámi zmiňovaná evropská komisařka pro otázky migrace. Je tam napsáno, že země, které už na svém území mají velký počet lidí s dočasnou právní ochranou, a to jsou v našem případě Ukrajinci nebo i v případě Polska, protože Ukrajinci samozřejmě nejsou jenom u nás tedy uprchlíci se ukrajinské války, tak počet těchto lidí se potom bude odečítat od toho, jak by celkového nákladu, když to mám takto říct, kdyby byla prostě migrační krize a ta je na země několik, by tedy aktivovali ten tzv. záchranný mechanismus a řekl by ostatním podívejte se, máme tady společný prostor bez hranic. Je potřeba tedy se podílet na jeho ochraně. Pojďme se dohodnout, co s tou velkou migrační vlnou dělat. A Česko, podle toho, jak se vyjadřuje naprostá většina politické scény, by nikoho na své území vzít nechtělo, ale bylo by připravené se nějakým způsobem, ošklivě řečeno vykoupit, tedy přispět na ten vlastně na to, na tu celkovou společnou pomoc a z této částky by se odečítalo, vlastně by se odečítaly náklady, které máme už nyní tedy s Ukrajinci, jiným, kterým jinak řečeno prostě s lidmi tedy jsou dočasnou ochranu. Takže toto je česká výjimka. Jenom poslední věc, myslím, že největší problém je, že jste tomu bůhvíproč začalo říkat výjimka, protože prostě to není v pravém slova smyslu výjimka. Tam je pouze řečeno, že kdo už má nějaké náklady s lidmi z jiné země na svém území, tak zkrátka a dobře z dost to je celkové odpovědnosti odečte.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu