Když byla moje dcera malá, pamatuju si čtyři slova, která tvrdošíjně opakovala, i když věděla, že je říká špatně. Kemílek, místo kelímek. Štrundl, místo štrúdl. A prkalík, místo trpaslík. A to její čtvrté slovo používám z nostalgie pořád.
Irena Fuchsová
