Jakou pastvu měli pravěcí koně a pravěcí bizoni v době ledové? Jak může potkat, škodit na tropických ostrovech a co mají společného prase a rybách? To jsou tři náměty dnešní diskuse vědců a herců. Do jejich společnosti vás zve Martina Mašková. Laboratoř.

A nepozvání do rozhlasové laboratoře tentokrát přijali zoologové Evžen Kůs dobrý den a Pavel Stopka. Dobrý den. A herečka Vanda Hybnerová. Přeji dobrý den. Vítám vás všechny. Před 40000 roky rostl v Arktidě bohatší rostlinný porost než dnes a proháněla se tam velká zvířata pravěcí koně, pravěcí bizoni a také tehdejší lenochodi, kteří byli velcí třeba i jako slon anebo žirafa. Studiem zubů pravěkých koní a stepních bizonů z doby před 14 až 12000 lety. Vědci zjistili, že obě zvířata tenkrát konzumovala podobnou stravu. Ale bizoni vymřeli o několik 1000 let později než koně, takže jsme se ocitli už ve čtvrtohorách, ale byla tam mnohem větší biodiverzita než dnes velká zvířata. Téma koní je doménou mého hosta Evžena Kůse. Má slovo na úvod. Co byste se studie přijal za nejzajímavější, nebo vás zaujalo?

Tak svět o pravěku je vzrušující jak pro veřejnost, děti, že mají rádi dinosaury apod.. A ty čtvrtohory jsou takoví trošku zastřeny záhadou, jak to vlastně bylo, protože máme takový ty představy tundra Lesothu Ondra chystá na mamutu. A teď se ukazuje, že spousta těch věcí možná byla jinak a že i ta vegetace vypadala jinak. A je otázka, čím se doopravdy ty pravici, koně a bizoni, čím se, čím se živili? Myslím, že podle zubů se dá poznat hodně, ale to, co vlastně přispělo tom k jejich zániku a tím, jestli to bylo teda nějakými potravními faktory, tak se brzo ukáže, protože tím, jak se pozvolna rozmrazuje Sibiř prostoj permafrost, tak se objevují, že v té rašelině konzervovaná těla uhynuly býložravců od tak, že jsou tam i zbytky potravy a to si myslím, že nám ukáže, jak to doopravdy bylo. Zatím jsou to takové takové spekulace, které, které nemusí mu mohou být a nemusí mi, že ano. Ty zuby napoví hodně. Ale obsah žaludku jo psali žaludku.