Laboratoř

Vědci našli v mozku myší dlouhověkou RNA. Má tam zřejmě manažerskou roli

Laboratoř

Vědci našli v mozku myší dlouhověkou RNA. Má tam zřejmě manažerskou roli
Laboratorní myš s potomky

Plus

Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.
Martina Mašková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Teď se dostaneme k bakterii, jednobuněčným organismům, které rovněž šéf jsou doménou minimálně jednoho z mých dnešních hostů, pana prof. Lukeše. Třetinu bakterií v povrchových vodách oceánu tvoří jejich skupina, která se označuje zkratkou SARS 11, a vědci z institutu Maxe Plancka pro mořskou biologii si všimli, že skoro pětina z těchto bakterií je nakažená viry. To sice dává prostor pro nějaký rozvoj života, právě rozmanitost, ale také jsem se dočetla, že z těch bakterií to může udělat tzv. zombie, de facto už téměř mrtvé buňky, ve kterých se nevyrábějí bílkoviny. Z té studie se zdá, že toto bude v oceánu rozšířený jev. Bude, pane profesore?

  • Patrně bude, protože když se nad tím zamyslíme, tak ty bakterie s tím divným označením SARS 11 jsou možná jedni z nejčastějších organismů na této planetě. Když si představíte, že 70 % zeměkoule pokrývá moře a v tom moři v každém l tyto bakterie jsou tak vždycky, když se to přepočítá, tak je to fascinující. To jsou třeba miliony tun nebo stovky milionů tun těch bakterií. No a co se děje v moři? Život mikroorganismů všude, ale v moři obzvlášť, je dynamický a krátkých. To znamená, oni se narodí, musí se rychle rozmnožit, mají na to většinou dva až tři dny. Takový ty úplný start si v mezi mikroorganismy v moři jsou tak pět dní staří a o to jejich zahubení se ve většině případů starají viry, které je napadnou a prostě zabijí, zřizují a v tu chvíli ty mikroorganismy klesají ke dnu, zatímco to jejich potomstvo zase nahoře někde bojuje s těmi dalšími viry, které na ni útočí. Takto se to v tom moři děje. My to samozřejmě moc nevidíme okem, protože té maličké, nepatrné. Ale děje se to tedy ne skutečném rozsahu.

  • No vidíte, já jsem zrovna přemýšlel, když jste se plavil na té výzkumné lodi, když jste nabrali do síti všechnu tu DNA. Když jsme dneska u té dědičnosti, všechny ty různé rozmanité organismy, které tam plavaly ve vodě. No tak pouhým okem jste to nevěděli. Pak mikroskopu byste už mohli vidět tyto malé organismy.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu