Naděžda Balabánová, jak se za svobodna Urbánková jmenovala, se narodila v Nové Pace a vyrůstala ve vesničce Borovnička, kde začala chodit do školy.

Absolvovala Vyšší zdravotnickou školu v Trutnově a krátce pracovala jako zdravotní sestra. K tomu ale také začala hrát a zpívat v amatérském divadle. A hrála tak dobře, že v roce 1959 již debutovala jako herečka v Pardubickém divadle. Tehdy se také poprvé vdala za herce Karla Urbánka, za kterým odešla do Prahy.

V metropoli působila Urbánková v Československém souboru písní a tanců a v Laterně magice a zlom v její kariéře nastal v roce 1964, kdy se dostala do Semaforu a ve filmovém muzikálu Kdyby tisíc klarinetů se také poprvé objevila před kamerou.

Coby mladá a neokoukaná zpěvačka se stala miláčkem převážně mužského publika a začala vystupovat s již zavedenými hvězdami.

Jejím nejznámějším hitem se stala píseň Drahý můj v duetu s Jiřím Grossmanem, dále pak smutná Grossmanova píseň Závidím.

V roce 1969 začala její spolupráce s Jiřím Brabcem a skupinou Country Beat a vrcholem této etapy její hudební kariéry se stalo vystoupení na festivalu ve Wembley a v Mekce country hudby Nashvillu.

V roce 1972 se Urbánková vyhoupla na první místo v anketě Zlatý slavík, kde setrvala dalších pět let. K zisku slavíků jí určitě pomohly její další slavné hity, jako například Vilém peče housky nebo Blonďák s červenou bugatkou. Více Zlatých slavíků má jen Hana Zagorová a Lucie Bílá.

V dalších letech pak postupně spolupracovala s orchestrem Václava Hybše a působila také v pražském Hudebním divadle Karlíně. Odtud se pak nakrátko vrátila zpět k Jiřímu Brabcovi.

Kromě „klarinetů“ si zahrála i v několika dalších ceněných filmech a jejím „dvorním“ režisérem se stal Jiří Menzel. Urbánková například ozdobila jeho filmy Zločin v dívčí škole, Ostře sledované vlaky, Na samotě u lesa nebo Skřivánci na niti.

Na Českém rozhlasu Vysočina každou sobotu a neděli v poledne moderovala pořad Písničky pro Vysočinu.

Naďa Urbánková zemřela 3. února 2023.