Martin Groman. Michal Stehlík. Michale, Martine, vítejte.

Děkujeme za pozvání a jsme tady rádi.

Ondro, vítám tě. Taky. Děkuji. Naším dnešním tématem je ruský pohled na srpen 68. Myslím, že v československé historii jsme si k srpnu 1968 řekli už snad úplně všechno. Já nevím, jestli existuje nějaká kapitolka, nějaký nějaký bod v tom našem vnímání toho srpna 68, který bychom neznali. Je to dlouho, máme to všechno v paměti. Je to jeden z emocionálních bodů naší novodobé historie. Co se nám zdá, že nám trochu unikalo a stále trošku možná uniká, je ten pohled zvenčí nejenom tedy od třeba Poláků, Němců a Maďarů. Ale my se chceme dneska podívat opravdu na východ, jak už koneckonců název našeho podcastu napovídá. A ocitáme se někde v roce 964, kdy nastupuje jistý Leonid Brežněv Sovětském svazu. A ten Sovětský svaz má za sebou takové zvláštní rozporuplné období, kterému se říkalo oštěp l tedy Nikita Chruščov, nastupující po Stalinovi, který odhaluje zločiny toho stalinismu. A tehdejší generace, kterou někteří, třeba Vladislav Zubov, historici překřtili jako generace živá, živá ligových dětí. Tedy Boris Pasternak, doktor živá gól vlastně začala prožívat něco, že tam se začne něco taky hýbat. Ludmila Alexejevová, legenda vlastně sovětského disentu, mně Moskvě kdysi řekla, že oni nechtěli zrušit komunismus. Na to byly stalinské děti, ale že oni vlastně chtěli jako něco, co potom zhmotnily ty Čechoslováci v tom termínu s lidskou tváří. O to mě doslova řekla při natáčení Moskvě a že v momentě, kdy nastoupil Brežněv a vlastně celý tento proces zastavil. A to je rok, který 64 65 začíná. Ten protitlak vůči disidentům si nějaký Daniel atd.. Takže čím dál víc začali koukat na to Československo a říkali si když se to nepovede u nás, jako že to nevypadá moc zpotím Leonidem, tak začneme koukat aspoň na to Československo. Tam najednou chodili ty československé noviny domů domů, do Moskvy atd.. A začala takový zvláštní období jako nadějí, že když se to povede v tom Československu, ta reforma socialismu s lidskou tváří, pak se to může třeba přesunout dál dneska. Víme, jak naivní to bylo. A já se ptám hned na začátek. A máme tady ctěné na to odborníky. Jak je možné, že v tom roce 64 třeba Československo rozjíždí toto postupné uvolňování a nikdo nemá kdesi v záhlaví to, co i ti sovětští disidenti zmiňovali. Události Maďarsko 1956 sovětské tanky kompletně rozjel, rozjezdili celé to povstání. Bouře v Polsku. Jak to, že najednou jako my Češi a Slováci žijeme svůj takový malinký sen úplně bez historické kontextu?