Před 18 lety Francií po tři týdny otřásaly pouliční násilnosti poté, co při střetu s policisty zemřeli dva mladíci. A od posledního úterka zažívá země den za dnem srovnatelné scény chaosu. Zda dosáhnou rozměrů jako v roce 2005, není dosud jasné, protože vláda zaujala přece jen diferencovanější přístup. Zatímco tehdejší ministr vnitra a pozdější prezident Nicolas Sarkozy dlouho zastíral okolnosti, za nichž dva mladíci zemřeli. Nynější ministr vnitra Gérald Darmanin poměrně brzy veřejně připustil, že nebyly důvody, aby policisté z blízka střelil do hlavy sedmnáctiletého mladíka, který se s autem snažil ujet hlídce. Policista byl postaven mimo službu a je ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření z úmyslného zabití. Vyšetřovatelé těžko mohli hledat změkčující vysvětlení s ohledem na sociální sítě, kde se objevily záběry z mobilních telefonů zaznamenávajících průběh tragického incidentu. Ani změna přístupu úřadů nemusí zastavit řetězovou reakci na předměstích francouzských měst, kde 1000 především mladých lidí protestují proti praktikám vedoucím k tomu, že ve Francii policisté loni zastřelili celkem 13 řidičů, kteří neuposlechli výzvy k zastavení vozu. Dramatičnost tohoto rekordního počtu nijak nesnižuje fakt, že za poslední dekádu se dramaticky zvýšil i počet případů, kdy se řidiči vyzvaní, aby zastavili, snažili výtkám ujet. Dny a hlavně noci, kdy v ulicích hoří auta, jsou zapalovány veřejné budovy, nutí vládu nasadit enormní množství policistů posílených o příslušníky armády. Situace je o to složitější, že smrti mladíka z pařížské předměstské čtvrti Nanterre se snaží čistě partikulárně využít politici. Vůdce radikální levice a neúspěšný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon dokonce vyzýval k rozpuštění celé policie, zatímco předseda tradiční pravicové strany, republikáni Erik teploty se snažil naznačit, že střelba z blízka na mladíka pokoušejícího se odjet od hlídky mohla být oprávněná. Je pravda, že na l. M měl sice několik záznamů pro řízení bez řidičského oprávnění, ne však kriminální minulost spojenou s násilnictvím. Jeho smrt je pochmurným dokladem generace vztahů mezi obyvateli předměstských čtvrtí, kde žijí hlavně lidé s přistěhovaleckými kořeny, a bezpečnostními složkami. Vláda stojí před obtížnou otázkou, jak zastavit vlnu násilí, která nutí úřady, aby například v nočních hodinách z obav z dalších škod zastavovala veřejnou dopravu nebo vyhlašovala zákaz vycházení. Čistě bezpečnostní přístup může mít jen velice omezený dosah, protože ve veřejnosti se za minulá ekonomický, obtížná léta nakumulovala frustrace, která nyní vyvřela na povrch. Ani politická cesta může být snadná, protože prezidentu Emmanuelu Macronovi se nejen přičítají i hřích jeho předchůdců, ale on sám se stal značně nepopulární pro způsob, jak navzdory masovým protestům prosadil důchodovou reformu.