Ruský prezident chtěl obsadit Ukrajinu během třídenní speciální vojenské operace. Tažení se už protáhlo na více než dva roky a napadená země, i když mnohdy horko těžko, nadále odolává. Nejnověji si může Vladimir Putin probrat pojem nezamýšlené důsledky, když sleduje, jak se počet členů Severoatlantické aliance rozšířil na 32, když se k ní připojily dvě dlouho tradičně neutrální země, nejdříve Finsko a Švédsko. V prvním případě bylo opuštěný neutrality jaksi nasnadě, protože představovala variantu vnucenou Sovětským svazem po druhé světové válce, spojenou s pachutí finlandizace, která se projevovala například tím, že při výběru ministrů do vlády v Helsinkách se brali ohledy na možné výhrady z Kremlu. Tento nepohodlný stav byl jedním ze zásadních důvodů, proč Finsko po pádu železné opony v roce 989 zamířil do EU, protože účast ve společenství západních demokracií bralo jako nepřímou záruku vlastní bezpečnosti po otevřené agresi Ruska vůči Ukrajině z února 2024, která ukázala, že vládce v Kremlu je ochoten a schopen brutálně porušit základy mezinárodního práva, byla Finsku zřejmé, že nepřímé bezpečnostní garance musí vystřídat účast v Severoatlantické alianci. Jak silný impulz ke změně uvažování představovala napadení Ukrajiny je vidět na Švédsku, které se kvůli tomu rozhodlo opustit koncept neutrality kultivovaný přes dvě století. I když od definitivní obrat se postaral prezident Putin. Kroky k němu byly patrné již dříve. Švédsko se v minulých letech podílela na řadě vojenských cvičení Aliance v rámci projektu Partnerství pro mír. Členství v NATO však představuje kvalitativní změnu pro nové členy i pro alianci jako celek. Přibyla k ní dvojice dosud neutrálních zemí, které si na svou obranu po desetiletí budovali moderní a silné armády. Stačí se podívat na Švédsko, které je sice počtem obyvatel srovnatelné s Českem, ale které nyní disponuje mimo jiné takřka stovkou bojových letadel, více než stovkou tanků a čtyřmi ponorkami speciálně konstruovanými pro použití v relativně mělkých a leckdy málo průhledných vodách Baltského moře. Armáda Finska, které má přes 5 milionů obyvatel, je nejen moderně vyzbrojená, ale navíc se může spolehnout i na početné rychle mobilizovat l ne zálohy. Význam nynějšího rozšíření NATO a jeho dopad, který si Vladimir Putin, když před dvěma lety spouštěli svou speciální vojenskou operaci proti Ukrajině, asi ani nedokázal představit. Nejlépe vynikne při pohledu na mapu Baltského moře, které je od nynějška z ruského pohledu obklopeno výhradně členy Severoatlantické aliance. Pokud vládci Kremlu není tento pohled příjemný, může za to poděkovat jen a jen sobě. Z pohledu západu by se dalo ironicky dodat, že se mu podařil strategický majstrštyk.