Estonsky institut pro zahraniční politiku uspořádalo průzkumu chování ruských emigrantů, kteří opustili svou zemi kvůli nesouhlasu s Putinovým režimem. Igor Gretzky, výzkumný pracovník institutu, uvedl v estonském listu posty mez, že průzkum byl založen na 30 hloubkových rozhovorech a otevřených statistických údajích. Respondenty studie byli ruští občané různého věku, kteří opustili zemi po únoru 2022. Odjeli do Pobaltí, Polska, Německa a Finska, a také několik odborníků z nevládních organizací, kteří mají bohaté zkušenosti s Ruskem, je migranty v Německu. Na základě údajů Eurostatu autoři dospěli k závěru, že v letech 2022 až 2023 se v EU usadilo přibližně 178000 Rusů. Po začátku války proti Ukrajině emigrovalo do EU z Ruska na 74000 lidí. Více než polovina respondentů přiznalo, že angličtinu buď neovládají vůbec, nebojí, ovládají na velmi základní úrovni, o dalších jazycích nemluvě. Odborníci z Německa potvrdili, že kvůli nízké úrovni angličtiny a němčiny má většina nově příchozích vážné problémy při komunikaci s místním obyvatelstvem i úřady. Noví ruští emigranti proto velmi špatně vytvářeli nové sociální vazby a snaží se hledat práci především v ruskojazyčném segmentu, který je relativně malý a velmi konkurenční. Je od nich často slyšet, že západní sankce nejsou účinné. Pokud ne, zasadit drtivý úder Putinovu režimu a neukončí válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdá se však, že tento přístup není veden politickými nebo morálními ohledy, ale zcela jiným faktorem. Nejvytrvalejší kritika přichází od těch Rusů, kteří plánují přivést do EU další rodinné příslušníky. Jinými slovy noví ruští přistěhovalci mají tendenci považovat vízová omezení EU výhradně za otázku osobního pohodlí. O Čínou tématem mezi novými ruskými přistěhovalci o pomoc ukrajinským ozbrojeným silám převládat odmítavý postoj a samotná diskuse o této otázce je v mnoha romských komunit to tabu. Ruští emigranti vyčkávají a doufají v pád Putinova režimu. Deklarují svou touhu žít ve svobodném a demokratickém Rusku, ale nejsou ochotni pro tuto myšlenku nic riskovat. Je příznačné, že se těmito náladami ve své rétorice řídí i ruské opoziční autority a politici, kteří Rusko opustili, uzavírá v Rusku estonského institutu pro zahraniční politiku. Příkladem je vdova po Alexeji Navalném Julie, která prohlásila, že by po Putinově odchodu kandidovala na ruskou prezidentku. V rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit vyjádřil skepsi ohledně možného úspěchu ukrajinské ofenzivy v ruské Kurské oblasti. Vliv evropského by podle něj byli pobouřeni, což by prospělo Putinovi. Na otázku, zda je správné dodávat zbraně Ukrajině, odpověděla těžko říct. Dodané bomby by podle ní zasáhli i Rusy, i když válku podle ní nařídil Putin.