Válka má vždy 1000 tváří a 1000 výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamasem a Izraelem rok po sedmém říjnu roku 2023? Statisticky vzato jde o 365 dní bojů s krátkými přestávkami. Pokud nepočítáme desetiletí konfliktu, který loňskému útoku předcházel. Sedmého října, zahynulo 1200 lidí Izraelců, ale i cizinců. V zajetí zůstává přes 100 lidí, pokud jsou stále naživu. Tento rok znamenal na palestinské straně smrt více než 40000 lidí v Gaze. Podle úřadů řízený Hamasem podle izraelských zdrojů zabila izraelská armáda kolem 17000 bojovníků Hamasu a islámského džihádu a dalších ozbrojenců v Libanonu. Do sedmého října loňského roku zahynulo podle izraelských tvrzení také 800 ozbrojenců Hizballáhu. Počet mrtvých a okolnosti, za nichž zahynuly, se staly součástí druhé mediální a psychologické fronty této války, podobně jako míra destrukce domů a infrastruktury v Gaze. Nevládní organizace DRG na základě satelitních snímků v létě uvedla, že 59 % domů v Gaze bylo zničeno částečně nebo úplně. Na izraelské straně zahynulo v posledním roce přes 700 vojáků, většina v Gaze, čas na izraelském území nebo nyní v Libanonu. Součástí strategie Hamasu a možná i Íránu bylo zavléct Izraelce do války, která ho sice neporazí, ale zásadně poškodí jeho jméno ve světě. To se do značné míry povedlo. V ulicích západních měst pochodují 1000 lidí protestujících proti izraelskému postupu, někdy i samotné existenci Izraele. Čtyři evropské státy letos uznaly Palestinu jako stát, a to bez ohledu na to, kdo by v tomto státě vládl. Podle průzkumu veřejného mínění v západních státech stoupl počet lidí, kteří mají negativní postoj k Izraeli ze zhruba 50 na 70 %. Počet těch, kdo se na Izrael dívají se sympatiemi, klesl ze zhruba 30 na 15 %. Příslovečné nůžky se tedy ještě více rozevřely. Izraelci. Palestinci mají za sebou více než těžký rok. Současně se ale jejich postoje v něčem podobají. Kolem 90 % soudí, že druhé straně nelze věřit a vyvolává v nich strach. Přes 60 % Izraelců i Palestinců se domnívá, že ti druzí na nich chtějí spáchat genocidu. Oba národy soudí, že je legitimní používat proti druhému násilí, i když u pokaždé v trochu jiném smyslu. Přes 80 % Palestinců uvedlo, že činy spáchané sedmého října loňského roku byly správné. Podobný podíl Izraelců se domnívá, že tehdejší zvěrstva je opravňovala k vojenskému útoku na Gazu. Pozoruhodné je, že za spravedlivou válku považuje i většina těch, kdo se počítají k izraelské levici. Tři čtvrtiny Izraelců by nyní ovšem válku ukončily i za cenu zničení Hamasu, pokud se budou moci vrátit rukojmí. Naopak mezi Palestinci se Hamas nadále těší největší podpoře, i když ne podpoře nadpoloviční. Pozoruhodné je, že Arabové žijící v Izraeli schvalují sedmý říjen jen 28 %. Naopak v posledním válečném roce překvapivě narostl počet těch arabských občanů Izraele, kteří dobrovolně narukoval i do izraelské armády. Velká skepse panuje i ohledně vyústění tento války, tedy správnosti nebo životaschopnosti dvoustátního řešení vzniku palestinského státu a současně uznání legitimity a hranic Izraele. Jedna skupina nadále dvoustátní řešení podporuje třemi čtvrtinami. Jsou to zmínění izraelští Arabové.