Britská konzervativní strana začala vybírat svého budoucího lídra a potenciálně tedy také premiéra, pokud by příště vyhráli volby. Jakým směrem se může strana vydat? O tom, že konzervativní strana potřebuje nového vůdce, rozhodly dva faktory. Drtivá prohra v nedávných parlamentních volbách a skutečnost, že dosavadní lídr Rishi Sunak po debaklu odstoupil. Prozatím zůstává v čele, protože proces výběru jeho nástupce je složitý a dlouhodobý. Strana prošla doslova volebním masakrem. Počet jejich poslanců se smrskl na pouhou třetinu původního počtu. Také se jen tak nezapomene, že jí vládnutí bylo velmi špatné. A v neposlední řadě v jejím čele, a tedy i v čele vlády, stanul v krátké době za sebou několik velmi problematických vůdců. Konzervativci nyní nerozhodují jen o konkrétním jméně, ale i o celkovém směru, zda se budou snažit konkurovat labouristům za kormidlováním do centra, anebo se posunout doprava. Mimo jiné i kvůli konkurenci stran, jako je reformní hokej. Jedním z důležitých témat debaty je imigrace, velikost státu a veřejného rozpočtu, případně vztah k Evropě po Brexitu. O funkci se ucházelo šest politiků, vesměs bývalých členů vlád Borise Johnsona nebo Rishi Sunak a v první fázi o dalším složení této skupiny rozhodují poslanci. Těch 121, kteří ve Westminsteru zbývají, ve středu vyřadili prvního z uchazečů. Priti Patelová, která patří k lidem blízkým Borisi Johnsonovi. Příští týden odpadne další z nich a zbylá čtyřka se představí delegátům říjnového stranického kongresu. Nakonec o zbylé dvojici budou rozhodovat členové strany. Ukázalo se, že peloton je velmi vyrovnaný, protože každý ze šestice dostal mezi 14 a 20 hlasy. Proti očekávání byl zatím nejúspěšnější Robert Jenrick za jsem na kovy vlády odešel na protest proti deportacím neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy. Vadilo mu, že protiimigrační plán prý nebyl dost rázný. Do budoucna žádá stanovení maximálního počtu ilegálních příchozích na pár desítek 1000 ročně a téměř okamžité vyhošťování ilegálů. Až za Henrikem se umístily dva papíroví favorité, který mi být taková a že jim z Cleverly čtyřiačtyřicetiletá být Enochová je bývalou ministryní obchodu a mimo jiné byla zastánkyní Brexitu. Postavilo se za ní nejvíce vlivných členů. Je považována za oblíbenkyni pravého křídla, ale také mladších členů strany. Ráda veřejně a velmi zapáleně polemizuje s různými progresivistických my názory, zatímco její nepřátelé tvrdí, že je obtížné s ní vyjít, její hlavní konkurent, že jim. Z Cleverly, si pěstuje opačnou image. Usiluje prý o dohodu a sjednocení znejistěné Konzervativní strany. Ze všech uchazečů má největší vládní zkušenosti. Navrhuje zvýšení investic do obrany na tři % HDP a také je pro obnovu deportací odmítnutých azylantů do Rwandy, kterou současná labouristická vláda zrušila. Zatímco být ono chová se soustředí na obnovu britské sebedůvěry a osvědčených principů. Cleverly už plánuje konkrétní politické kroky pro případ, že se konzervativci vrátí k moci. Vzhledem k tomu, že labouristé pod kýlem stárneme, nepodávají takový výkon, v jaký jejich příznivci doufali. Může se to stát už po příštích volbách. Za zmínku ještě stojí, že mezi uchazeči o vedení strany je i Tom Tugendhat, jehož předkové pocházejí mimo jiné ze střední Evropy. Definitivně jasno o vůdci konzervativní strany budou mít Britové i všichni ostatní až druhého listopadu.