První kolo íránských prezidentských voleb dopadlo podle očekávání. Do druhého kola postoupili dva kandidáti. Voliči se budou muset rozhodnout nejen o tom, kterého si vyberou, ale i v otázce, jestli je mezi nimi opravdu podstatný rozdíl. Prezidentské volby v Íránu jsou přímé a hlasují všichni dospělí občané. Současně se ale mohou rozhodnout jen mezi předem vybranými kandidáty. A teď po druhém kole. Mezi dvěma, kteří získali nejvíce hlasů, tak proti sobě v pátek pátého července stanou masu. Plzeň Jan a sejít se balili první považovaný za reformního kandidáta, jediného v šestici povolaných uchazečů, získal nejvíc hlasů více než 10000002. sejít žárlivý přes devět, o milion méně. Ovšem součet hlasů pro všech pět konzervativních kandidátů jasně přesahuje bez deště a nových 10 milionů. Záleží tedy na úhlu pohledu, zda považovat první kolo za vítězství reformního, nebo konzervativního proudu. Žalý se dostal do povědomí jako íránský zástupce při jednáních o jaderném programu. Je také znám jako člověk, který přišel o nohu v íránsko-irácké válce. Jeho přitažlivost souvisí s íránskou národní hrdostí. Paradoxně totéž ale v jiném smyslu platí i pro prohřešky a na který převzal heslo některých svých předchůdců. Pro Írán to může být očích některých konzervativců problematické nejen proto, že je spojováno s reformisty, ale také s prý nevhodným patriotizmem prosazovaným na úkor islámu. Je to současně jiná stránka věci. O tom, že galerií patří ke konzervativcům, není pochyb. A také už ho veřejně podpořil Mohamed Kaliba, v který se umístil na třetím místě. Voliči se budou muset rozhodnout, jestli ho dle jejího protivníka Masúda to naopak považovat za skutečného reformistu, reformistu. Nikoli odpůrce režimu podpořili jeho reformní politici, jako jsou bývalí prezidenti Rúhání a chatami a bývalý premiér a též někdejší prezidentský kandidát Músáví. Naopak se vůči prohřešky ano vy nepřímo vymezil nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Současně je patrné, že by pes ještě nikdy nebyl připuštěn k volbám, pokud by si to Chameneí nepřál. Spekuluje se proto o tom, že Masood beze škod. Ján má sehrát úlohu toho, kdo přitáhne lidi k volbám, ať už se počítá s jeho výhrou, nebo ne. Současnému režimu totiž nejde jen o to, který z kandidátů vyhraje. A prezident stejně nemá takovou moc, aby mohl poměry zcela změnit, ale s jakou se to stane volební účastí. První kolo totiž skončilo účastí menší než 40 procentní, historicky nejnižší od založení islámské republiky roku 1979. A to přesto, že se několikrát odkládalo uzavření volebních místností. Režim sice není demokratický, ale záleží mu na tom, aby tak vypadal zejména před domácím publikem. Není. Ovšem hrozí, že ke druhému kolu dorazí ještě méně lidí, a to by bylo pro držitele moci velmi nepříjemné. Skeptici tedy soudí, že pes ještě nebyl připuštěn jen proto, aby vybudil naděje veřejnosti a přilákat je k urnám. Ještě větší skeptici už ale nevěří nejen v demokratičnosti voleb, ale ani tomu, že by prezident pro ně mohl něco udělat. Ať se bude jmenovat jakkoli.