Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu, mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu. V Izraeli byly hlavními vzájemně propojenými tématy, boji s nepřáteli za hranicemi, zejména Hamasem v Gaze, a politický osud Benjamina Netanjahua. Totiž jeho stíhání za korupci, ale také vyšetřování jeho podílu na bezpečnostním selhání ze sedmého října předchozího roku. V prvním okruhu problémů premiér už musel začít chodit na výslechy, které trvají až několik hodin denně. V otázce odpovědnosti za bezpečnostní průlom se mu zatím podařilo odsunout oficiální vyšetřování politického selhání na dobu po válce. Mezinárodní tlak na izraelského premiéra vzrostly poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Jihlava garanta za údajné zločiny, které měli spáchat během války v Gaze. Netanjahu čelí doma i v zahraničí tlaku, aby se dohodl na příměří s hnutím Hamas. Dosáhl propuštění rukojmí i za cenu, že teroristické hnutí nebude poraženo. Izraelský premiér tvrdil, že Hamas musí být poražen, pokud se situace nemá za čas opakovat. Teprve v prosinci začal Hamas dávat najevo, že by byl ochoten k určitým ústupkům i za cenu, že izraelská armáda zůstane po nějakou dobu přítomna v pásmu Gazy. Hamas byl v tu chvíli oslabený nejen více než rok trvající válkou, ale také ztrátou klíčových lidí i klíčových spojenců. Nejdříve se Izraelcům podařilo v Íránu koncem července zlikvidovat exilového vůdce Ismail Haníja a v říjnu v Gaze organizátora útoku ze sedmého října Jahjá Sinvár a část exilového vedení se musela vystěhovat z Kataru převážně do Turecka. Hamas byl oslaben také kvůli neúspěchům libanonského hnutí Hizballáh. To po celou dobu války v Gaze ostřeloval Izrael a hrozbou invaze ze severu do Galilea je poutal část izraelských kapacit. V září, kdy už boje v Gaze polevovali, Izraelci nejdříve pomocí útoku prostřednictvím upravených pagerů zabily a zranily část aktivit jsou Hizballáhu a později se jim podařilo při raketovém útoku zabít i šéfa hnutí Hasan Nasralláh a velkou část jeho vedení. Později Izraelci vstoupili na libanonské území, kde se jim podařilo zlikvidovat údajně až 80 % skladů se zbraněmi a zabít podle odhadů až 4000 bojovníků. Nakonec bylo uzavřeno příměří mezi Izraelci a Hizballáhem, o kterém část izraelských odborníků tvrdí, že je pro Izrael nevýhodné. Poničení Hizballáhu bylo chápáno také jako oslabení Íránu, který Hamas i Hizballáh používá jako prodloužené ruce v oblasti východního Středomoří. Izraelské území, ale i lodě jiných států ostřelovali také jemenští Húsíové a pro íránské jednotky v Iráku. To se v roce 2024 změnilo, protože mnohaletá skrytá íránskou izraelská válka poprvé přerostla v otevřenou konfrontaci. Prvního dubna Izrael bombardoval komplex íránského konzulátu v syrském Damašku a zabil několik vysokých íránských představitelů. Írán pak bombardoval izraelské území, a to i za pomoci svých spojenců v oblasti. Napětí se znovu zvýšilo po zmíněném atentátu na Ismail Haníja z Hamasu, který se odehrál v íránském Teheránu. K této operaci Izraelci přistoupili jen pár hodin poté, co se jim podařilo zabít velitele Hizballáhu. Írán a Hizballáh přislíbili odvetu a prvního října 2024 Írán odpálil na Izrael sérii raket, na což Izrael reagoval 25. října. Írán utrpěl při této odvetě mnohem větší škody, než se původně zdálo. Přišel zřejmě o velkou část protivzdušné obrany, což ji ponechalo bez ochrany pro případné příští útoky. Mnohé z těchto události přispěli k dalšímu výraznému posunu v oblasti, a to je pád syrského režimu Bašára Asada, hlavního spojence Íránu v regionu. Stalo se tak poté, co se sunnitští povstalci vydali ze severozápadu na pochod směrem k Aleppu a pak Damašku. Bašár Asad uprchl do Moskvy. Armáda se nevzmohla na odpor hrotí Haját Tahrír aš-Šám, které se odštěpilo od Al-Káidy, se na útok po léta připravovalo a souhra náhod, včetně oslabení Ruska Íránu, mu výrazně pomohla. Roli hrálo i období mezi výměnou prezidentů v USA. Se změnami stálo i Turecko, které udržovalo kontakty s povstalci z HTS a přímo financuje skupinu známou nyní jako Syrská národní armáda. Ta na pokyn z Ankary začala na severu zatlačovat kurdské jednotky dále na východ a od tureckých hranic. V Íránu došlo ještě k dalším důležitým událostem, které mohou mít vliv nejen v následujícím roce. Jedni byla nečekaná smrt konzervativního prezidenta Ebráhíma Raísího při letecké nehodě a volby, v nichž tyto funkci obsadil centrističtější. Na sud bez roušky. A Svenem, které v Íránu hrálo roli, je AVU. Daria jí, studentka univerzity a zad v Teheránu, která se na protest proti situaci žen v zemi demonstrativně svlékla do spodního prádla, byla zatčena a později propuštěna s tím, že trpí duševními problémy. Současně režim zpřísnil pravidla pro oblékání, což lze chápat jako pokus předejít dalším protestům. Držitelé moci v Íránu jsou si vědomi nejen velké ztráty prestiže v Libanonu a Sýrii, ale také nečekané vratkosti diktatur.