Ameriku čekají prezidentské volby a je samozřejmé, že o politických preferencích voličů rozhoduje jejich věk, vzdělání, příjmy nebo region. Podle průzkumů se ukazuje, že také hodně záleží i na příslušnosti k různým podobám křesťanství, dalo by se říci. Po vjezd, do kterého kostela chodíš a já ti řeknu, jestli si pro Trumpa, nebo pro Harrisovou. Vyplývá to z průzkumu z přelomu srpna a září. Ukazuje se, že zatímco americká společnost jako celek je rozdělena na dvě téměř stejné části voličů kandidáta republikánů nebo kandidátky demokratů. V případě jednotlivých náboženských skupin je to hodně jiné. Mezi protestanty dost jasně převažují voliči Donalda Trumpa, a to v poměru 61 ku 37. Složitější to je při podrobnějším pohledu. Například u bílých evangelík sálů drtivě vítězí Trump, kterého bude volit více než 80 % z nich, zatímco Harrisovou jen 16 %. Opačným extrémem jsou černí protestanti bez rozlišení církví. Ti podporují podobně drtivou většinou Harrisovou poměrem 86 ku 11. Kdesi na půl cesty jsou tedy bílý evangelík a protestanti, kteří mírně preferují Trumpa. O něco o rovnoměrnější je situace u katolíků, což je v případě americké společnosti velmi rozmanitá skupina. Od potomků někdejších přistěhovalců z jižní a střední Evropy včetně českých zemí až po ty, jejichž předci přišli ze zemí Latinské Ameriky. Celkově vzato katolíci mírně preferují Trumpa, avšak opět platí, že mezi bílými katolíky má Trump podporu více než 60 procentní, ale mezi Hispánci v podobném poměru vítězí Harrisová. Ve všech případech platí, že čím častěji voliči chodí do kostela, tím větší je pravděpodobnost, že bude volit Donalda Trumpa. Agentura zjišťovala volební preference také o židovského obyvatelstva. Američtí Židé tradičně většinově volí demokratické kandidáty či kandidátky, a to poměrem zhruba tři ku jedné. Jediným překvapením tady je, že tentokrát je z nějakého důvodu podpora Harrisové mezi Židy už jen dvoutřetinová. Může zatím být vyšší natalita mezi ortodoxními věřícími, kteří mají blíže ke kulturně konzervativnějším politickým proudům a naopak velmi malá porodnost liberálněji naladěné části židovské komunity. Průzkum se kupodivu nezabýval volebními preferencemi muslimů, kterých je dnes v USA už asi čtyři a půl milionu a jejich počet dále roste. V minulých volbách jednoznačně podpořili demokrata Joea Bidena. Ji vztah k němu a možná i Kamale Harrisové od vypuknutí války v Gaze negativně ovlivňuje jejich nesouhlas s politikou současné administrativy vůči Izraeli, kterou považují za příliš vstřícnou. Výzkumná agentura mezi dotazované zahrnula ještě tři nečekané náboženské skupiny, a to ateisty, agnostiky a pak ty, kteří se nepovažují za nic určitého. Ve všech těchto případech jasně převažují voliči Kamaly Harrisové, nejvíce mezi ateisty. Výzkum obsahuje řadu dalších poznatků, například důležitost jednotlivých otázek pro jednotlivé skupiny, jako je emigrace, umělé potraty, zločinnost, držení zbraní, zahraniční politika nebo klimatická změna. Například bílé katolíky nejvíc zajímá ekonomika a nejméně rasovou rovnost, černé protestanty ekonomika a dostupné zdravotnictví a nejméně imigrace. Ateisty nejvíce zaměstnává obsazování Nejvyššího soudu a klimatická změna. Nejméně je zajímá problém násilné zločinnosti. Jak se ukazuje, každý volič má svou unikátní směs preferencí, ale nakonec si všichni budou vybírat jen mezi dvěma alternativami.