Podle průzkumu veřejného mínění je necelý měsíc před volbami souboj o post amerického prezidenta tak těsný, že není možné mluvit o favoritovi. Viceprezidentka Kamala Harrisová sice nad exprezidentem Donaldem Trumpem mírně vede v celostátních průzkumech, ale o výsledku rozhodne několik klíčových státu. Stát, na který se upírá pozornost celé Ameriky, je Pensylvánie. Zatímco v dalších klíčových státech, jako jsou Wisconsin a Michigan, Harrisová v průzkumech vede o několik procentních bodů. Klání v Pensylvánii je zcela vyrovnané. Harrisová by mohla případnou prohru v Pensylvánii kompenzovat výhrami. V některých dalších státech, kde je mírným favoritem Trump, jako jsou George a Severní Karolína, ale nemůže se na úspěchy v těchto státech, kde tradičně vítězí spíše republikáni, spoléhat. Podle amerických politických analytiků rozhodne o vítězství volební účast. Zatímco Trump má stabilní voličskou bázi a jeho preference výrazně ani nestoupají, ani neklesají. A Rysová potřebujeme mobilizovat nerozhodnuté voliče. Pokud se jí podaří přesvědčit zejména mladé lidi, hispánské voliče, afroameričany, že mají jít volit, může vyhrát. I kvůli tomu se v posledních dnech objevila v celé řadě populárních pořadů v televizních a rozhlasových stanicích i na sociálních sítích. Její strategií je ukázat Američanům, že právě ona představuje změnu, což je těžký úkol, neboť kandiduje jako představitelka současného Bílého domu. Její opakované ujišťování, že Spojené státy musejí vykročit za éru nesnášenlivosti a polarizace, ale přináší ovoce. Podle průzkumu si možnou pozitivní změnu ve společenské atmosféře ve Spojených státech spojuje více Američanů s Harrisovou, když s Trumpem. Ten, ačkoliv se ho řada významných republikánů snaží přesvědčit, že by měl vlastně mluvit především o stavu hospodářství a své ekonomické strategii, se dál drží často urážlivých osobních útoků na Harrisovou a jejího viceprezidentského kandidáta. Tím Homolce a opakovaně sklouzává do stále agresivnějších výpadu proti migrantům, přičemž nešetří nepravdivými či přehnanými výroky. Volební podporu pro něj ale nesnižují ani jeho opakované lži, ani kupříkladu skutečnost, že speciální prokurátor zveřejnil revidovanou žalobu proti němu, která detailně popisuje, jak se Trump pokusil nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. A podpora mezi jeho příznivci zřejmě neopadne ani poté, co byly zveřejněny úryvky z nové knihy slavného novináře Boba Woodwarda, podle nichž Trump poslal covidové testy Vladimiru Putinovi v době, kdy k nim ještě neměla přístup většina Američanů, a s Putinem si přinejmenším sedmkrát telefonoval po svém odchodu z Bílého domu, aniž by americká veřejnost věděla, o čem mluvil. I američtí komentátoři i někteří politici varují, že těsné výsledky voleb by mohly vést k výbuchu občanského násilí. Některé Trumpovy výroky naznačují, že ani tentokrát není připraven se s případnou prohrou smířit. Jeho těsná výhra může naopak vyvolat masové demonstrace ve státech, které volí tradičně demokraty. Ve volbách půjde tedy o mnohem víc než jen o to, kdo usedne v Bílém domě. Americká společnost je rozdělena na dvě, zhruba stejně velké části. Ačkoliv Harrisová slibuje v případě svého vítězství na rozdíl od Trumpa smíření, není jisté, že se hluboký příkop mezi dvěma tábory podaří překlenout.