Pro vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách lze najít celou řadu důvodů, k nimž dozajista patří často zmiňovaná přetrvávající nespokojenost mnoha Američanů s hospodářskou situací a s nezvládnutou migrací. Nejvíce ale dopomohl Trumpovi k vítězství. Ač to zní poněkud paradoxně, současný prezident Joe Biden, tady politik, který Trumpa v minulých volbách porazil. Průzkumy opakovaně ukazovaly, že většina Američanů je velmi nespokojená s Bidenovým prezidentstvím. Souviselo to nejen s pomalým tempem snižování vysoké inflace a vysokých cen pohonných hmot, ale také s různými negativními projevy Bidenova vysokého věku. Už před více než rokem upozorňovali političtí analytici, že pokud Biden účast neoznámí, že už nebude podruhé kandidovat a neumožní tak, aby demokratická strana mohla vybrat silného prezidentského kandidáta, který s Bidenem není úzce spojen. Demokraté prezidentské volby prohrají. A to navzdory skutečnosti, že Trump v lednu roku 2021 podnítil útok davu na kapitol, když odmítl uznat svoji porážku a že byl trestně stíhán v několika kauzách, přičemž v jednom soudním řízení už byl dokonce prvoinstančně odsouzen byl jeden, ovšem ještě v polovině tohoto roku navzdory jasnému vedení Trumpa v průzkumech veřejného mínění trval na tom, že bude znovu kandidovat. Kandidaturu pod tlakem vzdal teprve po svém katastrofální vystoupení v červnu v televizní debatě s Trumpem. Demokratické straně v podstatě nezbylo nic jiného, než do prezidentského klání nominovat viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta sice odvedla v čele kandidátky skvělou práci a rychle setřásla malou oblíbenost, která ji provázela ve funkci viceprezidentky. Před její nominací ale v krátkém čase, který do voleb zbýval, nemohla překonat dva zásadní handicap. I tím prvním bylo příliš těsné spojení s nepopulárním Bidenem, od něhož se nemohla úplně distancovat. Tím druhým byl nedostatek času, ačkoliv se jí dařilo snižovat Trumpův náskok v průzkumech veřejného mínění. Pokud šlo o schopnost řešit ekonomické problémy a migraci. Do voleb tento náskok nestačila plně vymazat ani její popularita u žen kvůli liberálním postojům, potratům nestačila na vítězství. Trumpova výhra bude mít řadu zásadních domácích i zahraničních politických dopadů. Téměř jistě se pokusí uskutečnit svoje plány na rozsáhlé deportace migrantů, na odvetu vůči kritikům nebo na podřízení ministerstva spravedlnosti své vůli. S pomocí Elona Muska se pokusí omezit počty federálních agentur a úředníků. Nejspíš se rychle dostane do konfliktu s tou části americké veřejnosti, která ho nevolila, jakož i s guvernéry států ovládaných demokraty. Pro Evropu, potažmo pro ČR ale mohou být nebezpečnější jeho plány v zahraniční politice. Ačkoliv někteří čeští příznivci Trumpa si od jeho prezidentství slibují, že se Evropa bude více starat o svoji bezpečnost. Na takový tlak není ve světle války Ruska na Ukrajině a ruských hrozeb vůči Evropě správná doba. Evropu také neví, do jaké míry se může po Trumpově vítězství spolehnout na Spojené státy v rámci Severoatlantické aliance. Americký kongres sice Trumpovi skoro jistě nedovolí, aby se pokusil Spojené státy s NATO by vést, ale americký prezident hraje důležitou roli ve všech vojenských rozhodnutích. Pokud by Trump, jak naznačoval během kampaně, zásadně omezil pomoc Ukrajině. Evropa nemusí mít dostatek sil a jednoty zvládnout pomoc Ukrajině sama. Pokud Trump opravdu naplní hrozby, že uvalí cla na část evropských exportů do Spojených států, může mezi EU a Spojenými státy vypuknout obchodní válka. Česká exportně orientovaná ekonomika by mohla být vážně postižena. Vstupujeme do velmi nejisté doby. Už proto, že vítězství Trumpa posílí politické síly v Evropě s nacionalistickým programem. Pod tlakem se tak vedle NATO může ocitnout i EU, která dosud byla naši ekonomickou a politickou kotvou.