Ráno vstanu a projednám penzijní reformu. Asi tak by se mohlo jmenovat pokračování starého českého filmu, který je založený na hrátkách s časem. Kdyby jej natáčeli politici, v podstatě tu za posledních 20 let nebyla žádná vláda, která by se nějakým způsobem nepostavila k penzijní reformě. Buď o ní mluvil, anebo se o ní pokusila, případně ji zrušila. A to vše hezky po pořádku a znovu dokola. Kabinet Petra Fialy z této tradice nijak nevybočuje. Trošku matoucí ovšem začíná být to, že sice patří mezi kabinety, které se rozhodly udělat nějaké změny, z průběhu projednávání ovšem vyplývá, že si není úplně jistá tím, jaké doopravdy ty změny mají být. Jediné, o čem je naprosto jistě přesvědčen, a je to, že zásadní dopady důchodových změn, jak se poslední roky reformě říká, mají dopadnout až dávno po politické kariéře stávajících politiků, respektive od roku 2031. Dalo by se tomu tak říkat, pud politické sebezáchovy už proto, že vůbec není vyloučeno, že ti samí lidé, kteří aktuálně bojují za výrazné prodloužení věku odchodu do důchodu či významné přiškrcení tempa růstu důchodů, nebudou v jiném kabinetě s jinými politickými partnery hlasovat pro přesný opak a postaví na tom svoji politickou budoucnost. Co si lze ze současného projednávání změn v penzích odnést, abychom si byli jisti, že se podle toho máme zařídit? První věc demografická křivka, která hovoří jasně starých bude v populaci přibývat a mladých ne. Rozhodně nejde o novou zprávu. Na konci 90. let minulého století resort práce a sociálních věcí odhadoval, že se podíl obyvatel v šedesátiletých a starších zvýší z tehdejších 18 % na 27 v roce 2020, a to při tehdy počítaném úbytku celkové populace. K tomu díky imigraci nakonec nedošlo. Nicméně podíl populace starých přes zpomalení za pandemie koronaviru roste jen o něco pomaleji proti předpokladům. Aktuálně se v Česku populace nad 60 podílí čtvrtinou na celkovém počtu obyvatel. Už dnes po prodloužení věku odchodu do důchodu a zlepšení zdravotní péče jsou vidět důsledky. Reálné penze sice rostly, ale za cenu prudce stoupající o schodku rozpočtu. K tomu se zvyšuje dostupnost sociální péče i tlak na zdravotní péči. Současná vláda sice omezila valorizaci důchodů, konsolidaci rozpočtového deficitu ale provádí za pomoci podvodů. Jak upozornila Národní rozpočtová rada, už letos bude objem prostředků na penze o pět miliard vyšší, než předpokládá rozpočet, a částka na rok 2025 je podhodnocena o pět až sedm miliard. Pokud dojde ke změnám systému důchodového pojištění, které poněkud zmatečně a za mnoha probíhajících změn plánuje vláda Petra Fialy, systém bude udržitelnější z hlediska rozpočtu. Nic víc nic, míň. Zda změny přežijí, bude záležet na politické situaci, kterou budou stále více určovat ti, kterých se penze dotýkají. Už proto se velká ochota k dlouhodobým úsporám logicky očekávat nedá.