Nestává se často, aby jeden měsíc dokázal ovlivnit celý rok. Jak se zdá, rok 2024 právě takovým bude, protože to, co se stane v lednu nového roku, ovlivní ekonomiku a její klíčové hráče po celých následujících 11 měsíců. A jaké že to klíčové číslo, na které všichni tak napjatě čekají? Leden je tradičním měsícem, kdy obchodníci eufemisticky řečeno upravují ceny. V lednu k tomu navíc budou mít několik důvodů. Zlevnit by mohly, protože většina zboží se přesune kvůli konsolidačnímu balíčku s patnáctiprocentní daně z přidané hodnoty do 12 procentní. Jenže ten samý vládní balíček přináší i výrazné zdražení elektřiny, které se má alespoň podle obchodníků projevit na cenách podstatně víc než tříprocentní změna na daních. A navíc, jak bylo řečeno, leden je tradičním měsícem úpravy cen, takže řada prodejců zboží i služeb prostě zdraží, aniž by k tomu měla nějaký důvod. Prostě může a je jen na zákazníkovi, zda bude ochotný nové ceny akceptovat. A protože Česko je specifický trh už dlouhá léta, kde zákazníci zřejmě alespoň podle prodejců vyžadují dlouhodobě vyšší ceny a horší zboží a služby. Je dost pravděpodobné, že minimálně k pokusům využít situaci v lednu dojde. Jenže pokud leden opravdu přinese cenový skok, tedy nový inflační impulz, nebude ČNB dál snižovat úrokové sazby nebo je nebude snižovat tak rychle, jak se nyní očekává? Připomeňme, že na konci roku centrální bankéři snížili základní úrok na 6 celých a 75 desetin % a podle předpokladů analytiků by se sazby měly koncem roku přiblížit až ke třem %, což by výrazně zlevnilo úvěry včetně hypoték a podpořilo také ekonomiku. Pokud ale v lednu inflace výrazně poskočí, potom jsou tři procentní sazby v nedohlednu. K poklesu úroků sice bude docházet tak jako tak, ale výrazně pomaleji, než se nyní očekává. Poslední měsíce přinesly i nepříznivá čísla, co se týká vývoje ekonomiky v Evropě, především v Německu, které největším odbytovým trhem českých výrobků. Tuzemská ekonomika tak podle posledních odhadů v roce 2024 neporoste o původně předpokládaná dvě %, ale v lepším případě o jedno. A pokud k tomu bude navíc zápasit s vyšší než očekávanou inflací a vysokými úrokovými sazbami. Potom vůbec není vyloučené, že se propadne do recese. Negativní vliv na ekonomiku můžeme i částečně i konsolidační balíček kromě drahých energií přinese i vyšší zdanění firem a části živnostníků. Drahé ceny energií mohou ukončit život řady firem i přesto, že energeticky náročné výroby dostanou pomoc od státu. I tak ale stále platí, že český pracovní trh je dlouhodobě přehřátý a ani se zpomalením ekonomiky nehrozí prudký nárůst nezaměstnanosti. Na druhou stranu pokud by drahé energie přispěli ke zlepšení struktury průmyslu, k lepším, udržitelnějším a technologicky náročnějším výrobám. Měla by to ČR využít a nezachraňovat dinosaury, kterým beztak hrozí, když už ne vymření, tak přesun do levnějších zemí. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že pokud bude ekonomika v útlumu a inflace vyšší, než se očekává, že nedojde k reálnému růstu mezd, a tedy nedojde k oživení spotřeby domácností, která je jedním z tahounů ekonomiky, ani k oživení realitního trhu, které tak toužebně vyhlížejí makléři a developeři. To je ovšem ten nejhorší scénář. Rok 2024 by naopak mohl být rokem naděje a zlepšení ekonomiky, která utrpěla rány pandemií i válkou na Ukrajině. Vzhledem k útlumu inflace v celém světě by k jejímu výraznému vzedmutí nakonec nemuselo dojít ani v Česku. Nízká inflační čísla zlepší náladu nejen centrálním bankéřům, ale také domácnostem, které dostanou větší chuť utrácet. A s lepší náladou přijde i růst ekonomiky. Leden je klíčový měsíc, nad kterým nelze převzít úplnou kontrolu. Do jisté míry je to na nás všech, zda budeme ochotni akceptovat vysoké ceny a ten zbytek je na státu, respektive na antimonopolním úřadu, který před vánočními svátky ohlásil na příští rok kontroly, což dává jistou naději, že rok 2024 může být daleko lepší, než se může na první pohled zdát.