I když je Československo už více než 30 let rozděleno, výročí 17. listopadu je jedním z okamžiků, kdy se aspoň na chvíli, obě části bývalé federace zase spojí. Dokladem toho je už řadu let i pravidelná návštěva slovenské prezidentky Zuzany Čaputové v Praze, aby v předvečer listopadových událostí a začátku boje za svobodu v tehdejším komunistickém Československu uctila památku tehdejších událostí Čaputová přijala i letos, a to naposledy ve funkci prezidentky. Už dříve totiž oznámila, že se nebude ucházet o další mandát. Na jaře svůj úřad po pěti letech opustí. V Praze se setkala s prezidentem Petrem Pavlem, ze studenty i slovenskými krajany. K památníku sametové revoluce na Národní třídě přinesla květiny. Atmosféra, jakou tento svátek každoročně v Praze vyvolala, je mimořádná. Slováci, kteří znají prostředí v obou zemích, často mluví o tom, že u nich doma se tento svátek neslaví zdaleka tak intenzivně, jak to mohou zažít v Praze. Jednak na Slovensku trvalo o dost déle, než byl 17. listopad stanovený jako státní svátek. Zároveň je i sociologicky prokázané, že pád komunismu vnímali občané na Slovensku jinak než v Česku. Pro Slováky to totiž bylo spojeno daleko víc se ztrátou domnělých sociálních jistot. I během nedávné volební kampaně to mimochodem bylo téma. Někteří politici vítězné strany SMER tvrdili, že za Husáka bylo dobře a nikdo jim to příliš nerozporoval. Co na tom, že právě toto období bylo poznamenáno nejtvrdší normalizací. Za zmínku stojí i širší souvislosti, za jakých přijela slovenská prezidentka do Prahy. Stalo se tak krátce poté, co převzala vládu nová politická garnitura směru, která začala systematicky a razantně vyměňovat lidi ve státní správě. Zároveň se zejména nový ministr vnitra pustil do sporu s justicí a premiér země vyhlásil bojkot klíčových sdělovacích prostředků, a to jenom proto, že jsou vůči němu dlouhodobě kritické. I proto Čaputová v Praze uvedla, že Slovensko trpí neduhy mladé demokracie. Přesto nebo možná právě proto je podle ní důležité, aby mezi různými skupinami ve společnosti i těmi, které si jinak vůbec nerozumí, probíhal dialog, aby se před sebou vzájemně neuzavírali. Směrem k 17. listopadu. Slovenská prezidentka také připomněla, že jednou nabytá demokracie nemusí být definitivní a samozřejmá. Totéž platí i pro vztahy mezi ČSR, které bývají považovány ji dlouhodobě za nadstandardní. Kromě běžných lidí, kteří je utvářejí na nejnižší úrovni, je to také vždy o osobnostech v čele vlád a států. Prezidentka Čaputová to svou častou přítomností v Česku v posledních letech potvrzovala. Přitom se setkávala a vedla dialog s prezidentem Milošem Zemanem, který nejenom generačně, ale zejména názorově byl úplně jinde než ona. Kdo Čaputovou za necelý půlrok nahradí, není zatím jasné. Bylo by však pozitivní, aby v tradici prezidentských návštěv Prahy spojených se 17. listopadem pokračoval.