Překvapení pro sebe, pro voliče Slovenska, ale i sázkové kanceláře připravil během víkendu bývalý diplomat a prezidentský kandidát Ivan Korčok. V prvním kole voleb slovenské hlavy státu dokázal s relativně výrazným náskokem více než pěti % porazit favorita a současného šéfa parlamentu Petra Pellegriniho. Ještě den před volbami se přitom zdálo, že všechno je jasné, že první kolo vyhraje Peter Pellegrini a že ve druhém kole by mohl získat hlasy voličů těch kandidátů, kteří nepostoupili, a tím svůj náskok ještě zvýšit. Teď je ale všechno jinak. Pro něj tak jde o další volby, které nevyhrál, ačkoli do nich šel jako skoro jistý vítěz. Pellegrini promarnil šanci i v nedávných parlamentních volbách, ve kterých byl dlouho favoritem. Nakonec skončil ale třetí. Prohrál i parlamentní volby v roce 2020, do kterých šel jako úřadující premiér a které nakonec vyhrál Igor Matovič. Nynější úspěch Ivana Korčoka ukazuje, že veřejnost reaguje negativně na razantní reformy prosazované vládou Roberta Fica. Ta totiž neslevila z rychlého tempa změn, které se po svém nástupu snaží provést. I když část společnosti Ficovi změny odmítá a demonstruje tento názor na náměstích při shromážděních. Slovenský kabinet na to nebere žádné ohledy. Frustrace těchto voličů proto narůstá. A i to byl jeden z důležitých motivů, proč se teď při nejbližší příležitosti nepřímo postavil i proti Ficovi. Nyní už na Slovensku začala kampaň před druhým kolem, ve které kandidáti začínají prakticky od nuly. Znamená to, že musí udržet nejenom hlasy získané v prvním kole, ale získat ještě i další otázkou je, jak to udělat. Mobilizovat pasivní voliče, kteří nevolili v prvním kole, bude těžké, když už v tom prvním byla volební účast nejvyšší od roku 1999. Oslovit voliče kandidátů, kteří nepostoupili, bude také obtížné. Někteří z nich už začali vyjednávat, co by mohli z případné podpory vytěžit. Zda šlo pouze o vstřícná prohlášení nebo jiná podobná gesta, nebo dokonce o příslib veřejných funkcí, které může obsadit budoucí prezident, se ukáže teprve časem. Pellegrini i Korčok toho mají hodně společného. Kromě toho, že oba pocházejí z Banské Bystrice, sázejí na slušnost, klid, sjednocování společnosti. Ani jeden z nich není kandidátem nacionalistů nebo extremistů. O to těžší pak může být rozhodování voličů. Někteří si pak mohou v druhém kole vybírat i podle toho, že chtějí jednoduše stát na straně vítěze anebo mohou cítit potřeby vyvažování v politice, tedy aby funkci premiéra a prezidenta zastával i v zemi dva rozdílné názorové proudy, které by tak zároveň byly nuceny se spolu dohodnout. I proto bude druhé kolo nepředvídatelné. Ani předvolební průzkumy nedokážou vždy správně odhadnout nálady voličů. A také proto, že slovenský volič je do značné míry nevyzpytatelný. Ne vždy se totiž řídí rozumem, mnohdy se nechává unést emocemi. Zároveň ale také platí, že byl schopný dát emoce stranou, pokud bylo v sázce skutečně něco velkého a další osud demokracie na Slovensku do této kategorie patří.