Když velký zlý vlk zadávil září roku 2022 v Dolním Sasku poníka doly, netušil, co tím způsobí svému druhu. Ukázalo se totiž, že nebohý po nich patřil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. A jelikož ho měla opravdu ráda, řekla si, že to tak nenechá. Ačkoli legislativní program komise ani rady EU s vlky nepočítali, uvedla do pohybu proces, který vyvrcholil minulý týden. EU oficiálně požádala o změnu berlínské úmluvy Rady Evropy, která je podmínkou pro snížení ochrany vlků na našem kontinentu. Šéfka komise našla rychle spojence mezi evropskými organizacemi farmářů, kteří už dlouho žehrají na to, že množící se vlčí smečky leckde decimují jejich stáda. A také mezi pravicovými politiky, zejména z řad lidovců, kteří v podpoře konzervativní farmářů vycítili příležitost vylepšit své vyhlídky před volbami do Evropského parlamentu. Po dlouhých přípravách přistál na stole členských států návrh, aby se vlci v EU těšil i nadále nikoli přísné ochraně jako dosud, ale pouze ochraně. Při jednání se šermovalo těmito čísly. Počet vlků v zemích sedmadvacítky neustále roste. Převyšuje momentálně 20000, tedy je jich dvakrát víc než před 10 lety. Ročně věci zadáví kolem 65000 hospodářských zvířat, zejména ovcí a koz. Je tedy dost důvodů zmírnit i ochranu a dovolit jim snáze a častěji střílet. Odpůrci takové změny poukazují na to, že zvířata zabitá vlky představují jen šest setin % z celkového počtu ovcí a koz. Unii, že dosavadní zkušenosti s řízeným a povoleným odstřelem nedokazují, že právě tento způsob regulace snižuje frekvenci útoků, že zabíjení vlků člověkem vede k narušení struktury a života smeček, ze kterých se pak spíš viděl i nebezpeční samotáři. Dokonce sama komise v pravidelné zprávě o vlcích v roce 2020 si napsala, že od lov vlků nemá vliv na četnost jejích útoků na hospodářská zvířata. Prostě levice neví, co dělá. Pravice nebo úředníci netuší, co podniká jejich vrchní velitelka. V téže době už evropská exekutiva rozběhla opačnou argumentaci, která se přetavila do návrhu na změnu berlínské úmluvy. Ten pak schválily všechny státy s výjimkou Irska a Španělska, tedy také Česko. Většina vlád souhlasila s argumentací, že se vlci do evropské přírody vrátili. Natrvalo se zabydleli, a není tudíž důvod je dál přehnaně chránit. Dlouho se debatovalo o tom, zda konečný návrh předložit ministrů zemědělství, kteří by ho byli hladce schválili, nebo ministrům životního prostředí, kteří by tak nadšení nebyli. Nakonec se našlo šalamounské řešení. Akt vyjednali velvyslanci a odmávli ho bez diskuse ministři odpovědní za vnitřní trh a průmysl. A to proto, aby se stihla notifikace sekretariátu bernské úmluvy, která změnu předloží ke schválení všem svým signatářů v prosinci. Až se to stane, bude EU z podnětu komise pozměňovat svou vlastní směrnici o ochraně přírody a zmírní tak ochranu vlků. Teprve pak bude podnik doly konečně pomstě.