Vláda chce dál snižovat schodek veřejných financí. Jak to zařídí? Komu přidá a komu ubere? Zatím to nevíme, protože poprvé v polistopadové historii se základní zákon roku připravuje v utajeném režimu. Šéf státní kasy a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura rozhodl, že místo letní rozpočtové kratochvíle se bude se svými kolegy domlouvat za oponou. Přesto občas probleskly zvěsti o požadavcích jednotlivých resortů. Třeba ministr školství bek prý oproti letošnímu roku žádá navíc 40 miliard, ministr dopravy Kupka 30, ministr vnitra Rakušan 20, ministr pro místní rozvoj Bartoš 15 a ministryně obrany Černochová devět. Jisté je zatím jen to, co chce ministr financí Stanjura totiž skrouhnout deficit na 231 miliard korun. A protože kulatý čtverec neexistuje, je jasné, že bobtnání jednotlivých kapitol se konat nebude. S jemným škrtem ve výši 21 miliard pravděpodobně souhlasili všichni, leč každý si myslel, že Stanjurovo skrblictví se jeho ministerstva týkat nebude. Pocítí ho přitom všichni. Zbyněk Stanjura bude jen krčit rameny a opakovat, že nechtějí-li být rozpočtově odpovědní, ve Fialově kabinetu být nemohou. A připomene slova prezidenta Petra Pavla, že uzdravování financí by pomohl deficit nižší než 100 miliard korun. Pokud by se naštvali Piráti a situaci využili k odchodu z vlády. Premiérovi by se zřejmě ulevilo, neboť by to zvýšilo kredit ODS. Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení sice odvolávat nechce, ale kdyby se tři pirátští ministři poroučeli sami, reálně by se nic nestalo. Velkou zahraniční politiku dělají především premiér a prezident. Legislativu by zvládl ministr spravedlnosti a po stavebním průšvihu by na ministerstvu pro místní rozvoj zazářil vlastně kdokoliv. Jestliže by se ho ujal například vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš. Mohl by to být dokonce kvalitativní průlom. Trpkoš u v týmu dokázal zdigitalizovat skoro 90 % agent Jurečkova resortu a zvládl to takřka bez potíží. Proč by cosi podobného nemohl předvést i jinde? Zkrátka čtyři pirátské poslanecké mandáty by vládní koalici nechyběly. S přeběhlíkem od ano Ivem Vondrákem by měla pohodlných 105 hlasů. Jenže Petr Fiala se takto nerozhoduje. Jednou vzal Piráty do party, tak to chce v tomto formátu dotáhnout do konce. Možná i při vědomí, že po sněmovních volbách se mu bude hodit každé %. Odprava do středu, aby se mu podařilo vyšachovat Andreje Babiše. To by však vládní strany musely dosáhnout na lepší výsledek, než jim přisoudil aktuální model voličských preferencí agentury MEDIAN. Ten sice nepracoval s koalicemi, ale i tak je pro občanské demokraty varovný. Společně se stane a Piráty by daly dohromady jen 80 křesel, zatímco ano s SPD a přísahou 120. TOP 09 a lidovci by zůstaly pod pěti procentní hranicí. Pakliže se koncem srpna ukáže, že chyby v elektronickém stavebním systému jsou fatální a nedají se jen tak opravit, může to mít na pěti koalici jako celek dramatický dopad. Jde totiž přesně o tu oblast, která naštve každého občany samosprávy, úředníky, investory ligy u volebních uren dobré úmysly nepřesvědčí.