Úvodem několik výmluvných čísel. Podle nejnovějších statistik uprostřed letošního října vývoz ropy přinášel ruské válečné ekonomice téměř čtyři a půl miliardy eur týdně, na čemž se unijní země podíleli 350 miliardami. Pokud jde o zemní plyn, dovážela ho sjednocená Evropa podstatně méně než třeba koncem roku 2021. Ovšem už od přelomu loňského a letošního roku dovozy opět rostou. Vyloženě dramatická by mohla být situace v našem středoevropském regionu. Dovoz plynu z Ruska do takových zemí, jako je Maďarsko, Rakousko či Slovensko dosahuje stejně jako dřív až 80 % všech dodávek. Změna dodavatele obyčejně přináší komplikace s anulováním dřívějších dlouhodobých dohod a také růst nákladů. Nejde přitom jen o plyn. Třeba ČR v zásadě dokázala přejít na nákupy zkapalněného zemního plynu přes Nizozemsko a Německo, ale úkol vzdát se také ruské ropy je pro Prahu i nadále těžko řešitelný. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová nedávno v této souvislosti vyjádřila své hluboké znepokojení, když půlce letošního října prohlásil a musíme si dávat pozor, aby se tato tendence nezměnila v trvalý jev, je třeba si uvědomit, zdůraznila dále paní Simsonová, že cena jakékoli vzájemné součinnosti se neměří jen tím, kolik nás všechny stojí ruský plyn, ale také životy ztracenými na Ukrajině. Maďarský premiér Orbán ale jakoby tato varování neslyšel. Jak se zdá, snaží se ruské energetické suroviny dovážet ještě víc než doposud, a objektivně tak zvýšit energetickou závislost své země na Rusku. Budapešť po ruském vpádu na Ukrajinu vyrazila přesně opačnou cestou než většina Evropy. Dodávky ruských energetických surovin ještě zvýšila a o tomto trendu uvažuje i nadále. Podle tamního ministra zahraničí Petra z Janotova země jinou volbu nemá. Ostatně zhruba stejně uvažuje i slovenský premiér Fico. Dlužno ovšem říct, že energetické problémy mají také zřejmě nejvěrnější spojenci Ukrajiny, jako je Polsko či naše země, která lze kupříkladu zejména bez ruské ropy zatím neobejde. Již citovaná eurokomisařka pro energetiku Simsonová to ale vidí jasně. Pokud členské země EU dál čerpají ruskou ropu a plyn nad dohodnuté kvóty, není to nutnost, ale politická volba, a to nebezpečná. Jistě, tvrdý výrok, ale za zamyšlení stojí.