Názory a argumenty

Libor Dvořák: Jaderná Ukrajina?

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Jaderná Ukrajina?
Mezikontinentální balistická střela SS-18 Mod 5 v muzeu strategických raketových sil v ukrajinském Mikolajivu

Plus

Pokud zvolený americký prezident Donald Trump zastaví vojenskou pomoc poskytovanou Kyjevu, Ukrajina by mohla během několika měsíců vyvinout jadernou bombu. Píše se o tom v čerstvém informačním dokumentu vypracovaném vládním výzkumným centrem pro ukrajinské ministerstvo obrany, do něhož nahlédl britský deník The Times.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Článek Timesy znovu poskytl podnět k položení otázky, zda se Ukrajina opravdu může znovu stát jadernou mocností, když se tohoto práva v duchu Budapešťského memoranda z roku 1994 vzdala. Odborníci, kteří své článek dočetli, jsou skeptičtí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ostatně podobná tvrzení vzápětí popřelo, ale k věci, kdyby Kyjev potřeboval v nouzi ruský postup zablokovat kupříkladu pozastavení americké vojenské pomoci, teoreticky by byl schopen během pár měsíců vyvinout jednoduchou plutoniovou lavici, k jejíž výrobě by použil vyhořelé palivo ze svých jaderných elektráren. Ta by se podle odborníků nápadně podobala americké hirošimské Púně Feltman. A vyrobit něco takového 80 let po japonské premiéře by bylo snadné. Vedoucí oddělení ukrajinského národního ústavu strategických výzkumů Oleksy Ježek si myslí, že podobná zbraň by stačila ke zničení ruské vojenské základny či důležitých strategických objektů. Mimochodem, pan Ježek tyto své argumenty shrnul ve studii nazvané jaderná varianta Zelenského. Ukrajina je pár měsíců od získání bomby, což ovšem ani zdaleka není tak jednoznačné. Čistě technicky by Ukrajina na zpracování vyhořelého plutonia z jaderných elektráren, jehož má asi sedm tun, musela nejdřív postavit příslušnou výrobní kapacitu. Ta by se buď stala jedním z hlavních cílů nepřítele, anebo by se v případě podzemní varianty neúměrně prodražila. Na všechny tyto spekulace okamžitě odpovědělo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Jeho představitel eur Hytych její na síti x uvádí Ukrajina respektuje dohodu o nešíření jaderných zbraní. To znamená, že podobnou výzbroj nevlastníme, nevyvíjíme ani se nesnažíme ji získat. Ukrajina úzce spolupracuje s m a EU, což využití jádra pro vojenské účely jednoduše vylučuje. K celému problému už se vyslovil i známý poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ten zdůrazňuje, že kdyby to opravdu bylo řešení, které by spolehlivě změnilo situaci na frontě, mohli bychom o tom bez ohledu na jakékoli právní a diplomatické aspekty uvažovat. Jenže toto není krok, s jehož pomocí bychom dokázali průběh války zvrátit, říká pan. Budu-li jak. Faktem ovšem je, že harašení jadernými zbraněmi na obou stranách začíná tehdy, kdy se jedné z nich momentálně vojensky nedaří. Pevně doufejme, že na slovní pohrůžky tohoto typu se vše omezí i do budoucna.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu