V ukrajinské metropoli Kyjevě se zase tuto středu sešlo už čtvrté zasedání tzv. Krymské platformy. Ta vznikla před třemi lety, tedy ještě před válkou, a za cíl si vzala úplné osvobození Krymu. Hodlá především dohlížet na účinnost a posílení sankcí a zamezení jejich obcházení, ochranu lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, posílení bezpečnosti v Alžírsku, černomořské oblasti a za jejími hranicemi, zaručení volné plavby či překonání ekologických a ekonomických následků okupace poloostrova, jak jistě nahlédne každý sám samy o sobě by podobné iniciativy mír na Ukrajině, natožpak svobodu Krymu, určitě nepřinesly. Čtvrté fórum Krymské platformy však jistě vyvolalo kromě Bidenova prohlášení plno dalších významných diplomatických iniciativ. Právě ve středu v rámci fóra do Kyjeva přicestovali americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský kolega David Lee. My, kteří tu jednali s prezidentem Zelenským, nám řadou dalších ukrajinských politiků, ti už zmíněné povolení probrali ve zcela konkrétních obrysech. Takže příští palbu americkými a britskými raketami na vojenské cíle hluboko v ruském týmu patrně umožní ostatním. Seznam těchto cílů už minulý týden v Pentagonu předal ukrajinský ministr obrany Umarov. K pozoruhodným výrokům přiměl krymská platforma tureckého prezidenta Erdogana. Ten prohlásil, že Turecko vždy respektovalo principy nezávislosti a národní celistvosti států a že Rusko samozřejmě musí Krym vrátit Ukrajině. Najednou tak opustil snahu o vyvážené vztahy Turecka vůči oběma stranám konfliktu a postavil se za Ukrajince. Rozhodující ovšem v tomto případě je, že strategický poloostrov v Černém moři je pro Turky v ukrajinských rukou mnohem bezpečnější než v rukou chronický rozpínavého Ruska. A Rusko samotné, to se už před 14 dny zásluhou Sergeje Lavrova propracovalo ke stereotypnímu povyku, že Spojené státy si zahrávají s ohněm a že Ruská federace bude proto nucena zpřesnit svou jadernou doktrínu. Jen tak mimochodem. Jadernými zbraněmi šéf ruské diplomacie během války poprvé zachrastil už pouhý týden po jejím začátku. Sečteno a podtrženo, míru zatím nevidět.