Chceš-li mír, připravuj se na válku, věděli už staří Římané. Neznamená to, že cílem je válčit. Naopak, cílem je odstrašit agresora tak věrohodně, že se o rozpoutání války ani nepokusí. Podle této staletími prověřené vojenské poučky má EU ukolébávána v uplynulých třech desetiletích až samozřejmým klidem a mírem. Toho času jediné štěstí v tom, že Ukrajinci svou zemi proti ruské agresi tak hrdinně brání, a tím pádem poskytují západu čas, aby dal svůj zbrojní arzenál jakž takž do pořádku. Se do momentálního objemu výroby zbraní a munice je totiž Rusko v poměru ke státům NATO o tolik napřed, že to musí. Putinův zálusk na rozšíření sféry vlivu, když už ne na celou Evropu, tak přinejmenším na celý bývalý sovětský blok, povzbuzovat přímo automaticky. Podle odhadu expertů produkuje Rusko, které přišlo v posledních dvou letech na válečnou ekonomiku, zřejmě třikrát víc dělostřelecké munice než Spojené státy a EU. Dohromady oficiální údaje potvrzují, že ruští vojáci vystřílejí na ukrajinské frontě 10000 dělostřeleckých granátů denně, což je pětkrát víc, než má toho času k dispozici ukrajinská armáda. Na dodávky munice ze světového trhu, které slíbil do června zprostředkovat český prezident, čekají ukrajinští vojáci jak na smilování. Bude to, ale, i kdyby se českým prostředníkům povedlo dodat víc než jen ohlášených 800000 dělostřeleckých granátů. Jen kapka na horké plotně. Bez dalších investic do vlastního zbrojního průmyslu se EU evidentně neobejde. A to nikoli jen proto, aby se Ukrajinci měli čím bránit, ale proto, aby svým zbrojním arzenálem přesvědčila agresivní velmoci, že pouštět se do konfliktu by bylo příliš riskantní. Současná situace je totiž neudržitelná, protože například jedno z nařízení západní aliance, podle něhož mají mít všechny státy NATO ve svých zbrojních arzenálech zásobu na 30 dnů vysoce intenzivních bojů splňují snad Spojené státy, ale jinak už nikdo. Pro skladovaný materiál je zapotřebí hodně místa, je nutné se o něj starat a u munice dbát na datum spotřeby. To všechno něco stojí. Po konci studené války se výdaje tohoto druhu zdály být zbytečné. Od 24. února 2022 je všechno jinak. Otázka je, nakolik jsou lidé ochotni vzít tento fakt na vědomí. Volby do Evropského parlamentu budou lakmusovým papírkem.