Německo je naše inspirace i naše bolest zdroji pochopitelných traumat i mnoha předsudků a bludů, jakož i měřítek, k nimž se vztahujeme. To jsou slova Václava Havla z jeho projevu k česko-německým vztahům. Pronesl je před 28 lety, ale na aktuálnosti neztratila nic. S Německem se poměřujeme dodnes současnosti, ale pořád ještě způsobem, kterým si našeho souseda co do vyspělosti jeho ekonomiky, životní úrovně i základního pocitu spokojenosti jeho občanů značně idealizujeme a tím pádem se cítíme být jakousi druhou ligou úplně zbytečně. Jistě, v Německu mají vyšší platy a levnějším hotelu a vlaky jsou tam komfortnější, jejíž pověst na přesnost je ale už dávno v propadlišti dějin. Na vlaková spojení je dneska větší spolehnutí v Česku než u našich západních sousedů a zdejší síť veřejné dopravy je přes všechna omezování a rušení autobusových linek ve srovnání například se sousedním Bavorskem přímo excelentní. Kdyby se v Česku školní děti ráno nevešly do přecpaných linkových autobusů, protože mezi sedmou a osmou jezdí v intervalu 20 minut celkem jenom tři. Hnali by tady Babiš s Okamurou rodiče na barikády. V onom městečku u Mnichova, kde se to děje dnes a denně. Rodičům nezbývá než spokojit se s vysvětlením autodopravce, že na víc autobusů nesežene řidiče. Sednout za volant vlastního auta, na zastávkách, posbírat zbylé školáky a dovést je do školy včas. A pokud jde o dvojí metr řetězců, které tady prodávají stejné zboží dráž než za západní hranicí, nezatočí s nimi ani tak ministr, jako by s nimi zatočilo Sdružení ochrany spotřebitelů. Kdyby byl ovšem tak průbojné a efektivní, jako je to německé, a hlavně kdyby mělo za zády obdobně aktivní a sebevědomé zákazníky. Zdaleka nejvíc ale ničí německou ekonomiku tamní byrokratická džungle, před kterou prchá, kdo může. Podle dat OECD činil loni rozdíl mezi výší přímých investic německých firem v zahraničí a zahraničních firem v Německu - 132 miliard dolarů. Ne, to je to nejvyšší suma, jaká byla doposud zaznamenána. Ve srovnání s Českem ale neobstojí Německo ani co do rozvoje digitalizace, jejíž údajnou nedostatečnost vyčítá zdejší opozice vládě. Kudy chodí. Zatímco v Česku jsou například elektronické recepty zcela běžné už pár let, Německo v nich bude mít premiéru teprve od prvního ledna. O chaosu, který u sousedů nastal, když nedávný výrok německého Ústavního soudu rozmetal Šolcově vládě rozpočet na příští rok už ani nemluvě. Dotace teď německá vláda škrtá s výhledem nikoli na někdy za pár měsíců, aby se občané na to mohli připravit, ale s okamžitou platností. A už vůbec neobstojí Německo vedle Česka, kde se už 42 % uprchlíků v produktivním věku integrovalo do pracovního procesu co do schopnosti vypořádat se s uprchlickou krizí? Ne. Opravdu, ale opravdu není pocit méněcennosti vedle našeho velkého souseda na místě. Právě naopak. Tak hezké Vánoce.