Nelegální migranty odhalené v dodávkách převaděčů, odvádí policie v poutech na vyšetřovnu. Policejní mluvčí sděluje reportérovi do mikrofonu, kolik se jich dneska zase podařilo zachytit, a oznamuje, že byli deportováni na Slovensko. Šéf policie informuje, kolik převaděčů se jim podařilo zadržet. Zřejmě kvůli ochraně osobních údajů zabírají televizní kamery běžence tak, aby jim nebylo vidět do obličeje. Střih a následují další zpráva. Divák může být spokojen. Vidí, že policie koná prakticky totéž. Jen na jiné hranici uvnitř Schengenu sledují v televizních zprávách den co den i diváci v dalších členských státech. Na slovenských hranicích s Maďarskem, na maďarských hranicích s Rakouskem, stejně jako na českých nebo polských hranicích s Německem. I tam se policejní hlídky tento týden dokonce posílené snaží kontrolovat, kdo na německé území vstupuje. Jen s tou výjimkou, že zadržené uprchlíky nemají kam vrátit. Až 95 % z nich totiž požádá v Německu o azyl a v tu chvíli se z německé policie stává. Jak to v otázce na předsedu německých odborů formuloval televizní moderátor Markus Larsson z luxusní taxislužba. Žadatele o azyl odváží německá policie nikoli na vyšetřovnu, nýbrž do nejbližšího azylového střediska. A spolkový úřad pro uprchlíky pak rozhodne, a to za respektování všech § Listiny základních práv, a tudíž zdlouhavě o jejich dalším osudu. Mimochodem, naprosto stejně by se chovala i zdejší policie, pokud by některý ze zachycených migrantů požádal o azyl v ČR i u nás, má každý, kdo takovou žádost podá, automaticky právo na pobyt na českém území i na zdravotní pojištění. I zde postupují úřady podle zákona, který se opírá o ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků přijatou v OSN na začátku 50. let minulého století. Momentálně je s tímto zákonem konfrontována i italská premiérka Meloniová, protože jí soudní výrok nenápadné devětapadesátileté soudkyně ze Sicílie zhatil její plán na automatickou deportaci uprchlíků z tzv. bezpečných zemí. Dotyčná soudkyně totiž v případu dvacetiletého Tunisana, který měl být odsunut bez ohledu na svou žádost o azyl. Rozhodla podle zákona, že nikomu nesmí být upřeno právo na individuální azylové řízení. Pro EU je právní stát jednou z jejích hlavních hodnot. Z dilematu, ve kterém se ocitá. Vzhledem k sílícímu přívalu lidí ze států rozvrácených válkou anebo i jen ze států chudých tak děsivě, že jejich obyvatelé nevidí světlo na konci tunelu. Je evidentně jen jedno východisko opevnit vnější hranice EU proti bandám převaděčů a učiníte propustné vůči lidem, kteří mají šanci být pro Evropu přínosem. Tak by nemusely zneužívat žádosti o azyl ani migranti, kteří na něj podle zákona nemají nárok. Politici by toto všechno měli udělat co nejrychleji a nejen o tom žvanit. Jinak budeme v televizi ještě dlouho sledovat, jak policisté musejí dělat na vnitrostátních hranicích EU politikům trapnou stafáž.