Názory a argumenty
Lída Rakušanová: Trpká bilance zločinů komunismu
Názory a argumenty
Plus
Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se české společnosti přece jen daří, potrestat viníky, politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 35 let nestihli ani náhodou. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen Miroslav Štěpán, tajemník Městského výboru KSČ v Praze, který byl odsouzen v roce 1990 za zneužívání pravomoci při demonstracích na 2,5 roku a odseděl si 11 měsíců.
Lída Rakušanová
Přepis epizody
-
Zatímco odčinit pozdě, ale přece alespoň ty nejvíc do nebe volající křivdy komunismu se české společnosti přece jenom daří. Potrestat viníky politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 30 let nestihli ani náhodou. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen Miroslav Štěpán, tajemník městského výboru KSČ v Praze, který byl odsouzen v roce 1990 za zneužívání pravomoci při demonstracích na dva a půl roku a odseděl si 11 měsíců. Soudruzi na vrcholu mocenské pyramidy včetně generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše obžalovaného z vlastizrady, byly po letech soudních sporů zproštěni obžaloby a až do své smrti si v klidu užívali důchod. A pokud ještě žijí jako bývalý federální ministr vnitra František Kyncl nebo tajemník ÚV KSČ Jan Fojtík, unikají světské spravedlnosti díky lékařským posudkům, že nejsou duševně zdravý. Jeden z posledních obžalovaných komunistických prominentů zemřel loni v létě. Jmenoval se Vratislav Vajnar. Od roku 1983 do roku 1988 byl ministrem vnitra a dožil se 92 let. Všichni tři byli přitom obžalováni v souvislosti se zvlášť závažnými trestnými činy kvůli střelbě do lidí prchajících přes Česko, západoněmeckou a Československo rakouskou hranici za svobodou. Jako nejvyšší nadřízení pohraničních složek musely vědět, co se na zadrátovaných hranicích děje. Za vraždy, ke kterým tam došlo, nesou politickou odpovědnost, a to odpovědnost za zcela konkrétní lidské životy. Vratislavu Vajnarovi kladl soud za vinu tři úmrtí a tři vážná zranění. Podle tehdejších československých zákonů byl sice nelegální přechod hranic trestným činem, ale měl svá pravidla. Střílet měli pohraničníci nejdřív do vzduchu a poté tak, aby nezpůsobili smrtelná zranění. Rovněž nesměli vstoupit na území cizího státu, kam nesměli dopadat ani jejich střely. To všechno se běžně porušovalo i v 80. letech, roky poté, co československá komunistická vláda podepsala Helsinské dohody a de facto se zavázala k dodržování lidských práv. Například 18. září 1986 pronásledoval a pohraniční stráž dva polské uprchlíky a omylem přitom zastřelila 200 m od české hranice německého houbaře. Vojáci pak zavlekli tělo na české území a teprve po týdnu ho vydaly německé policii. Soud s Vratislavem Vajnerem iniciovala platforma evropské paměti a svědomí, mezinárodní instituce koordinující zpracování totalitní minulosti v evropském měřítku, rezignovat nehodlá. Jejím cílem je totiž snaha postavit pachatele zločinů komunismu na roveň pachatelům zločinů nacismu, a tím dosáhnout mezinárodní ostrakizace komunismu. Téma nedořešené dodnes.