Názory a argumenty
Lukáš Jelínek: Lidovecký sjezd mohl přinést změnu, ale nepřinese
Názory a argumenty
Plus
Druhá nejstarší česká politická strana se točí v kruhu. Snad ze zoufalství, snad v naději, že přijde nějaký spásný zásah shůry. O potřebě změn, aby lidovci opustili společnost trpaslíků, kterým volební modely připisují pod pět procent hlasů, mezi nimi přemítá skoro každý, ale nikdo nepřichází s jejich uceleným nástinem.
Lukáš Jelínek
Přepis epizody
-
Druhá nejstarší česká politická strana se točí v kruhu. Snad ze zoufalství, snad v naději, že přijde nějaký spásný zásahem shůry. O potřebě změn, aby lidovci opustili společnost trpaslíků, kterým volební modely připisují pod pět % hlasů, mezi nimi přemítá skoro každý, ale nikdo nepřichází s jejich uceleným nástinem. Stačí si připomenout okruh starých známých jmen, o nichž se v KDU-ČSL hovoří vždy, když se hledá předseda Marian Jurečka, Marek Výborný, Jan Bartošek, Pavel Bělobrádek. A když je nejhůř, dochází i na Jiřího Čunka. Letos byla tradiční sestava rozšířena o Jana Grolicha. Čtyřicetiletý hejtman, jediný, kterého lidovci mají, působí jako z jiného světa. Co taky čekat od někdejšího stand-up komik a jemuž je vlastní neformální kontakt s lidmi a svěží vystupování bez šustění papírem. Hlavně se ale Grolich osvědčil jako pracovitý správce jižní Moravy. Především jeho zásluhou koalice spolu uspěla. Aspoň v jednom kraji. Navíc v tom, na nějž si opoziční hnutí ANO dělalo obzvlášť velké chutě. A protože jinde se lidovcům tak dobře nevede, předpokládalo se, že Grolich převezme otěže i v partajní centrále. Zvláštní, když jej ke kandidatuře na předsedu ponoukali i jeho kolegové Marek Výborný a Petr Hladík, kteří byli připraveni mu vyklidit cestu. K nim se nakonec přidal i Marian Jurečka. O to větší zklamání zavládlo, když jim dal Grolich košem a oznámil, že nemíní zradit svoje voliče a hodlá se dál věnovat výhradně jižní Moravě, můžeme jenom spekulovat, jde-li o hluboký patriotizmus nebo o neochotu asistovat neslavnému volebnímu výsledku, který lidovcům hrozí bez ohledu na to, kdo bude stát v jejich čele. Vše se tedy vrací do starých kolejí a o předsednické křeslo se střetnou Jurečka s výborným kandidátem. Spíš do počtu pak bude kontroverzní Čunek, který vyhrál senátní volby a prohrál ty krajské. Obhajujícího lídra je všude plno. Stojí za penzijní reformou, zjednodušením systému sociálních dávek, novelou zákoníku práce, licitacemi nad platy státních zaměstnanců i za úpravami platů ústavních činitelů. Jim, že? To jsou vesměs témata, na nichž lidovci voliče ztrácejí. A nic na tom nemění Jurečkova ochota ty méně populární návrhy zmírňovat či obrušovat. Když k tomu připočteme neslavné volební výsledky a nešťastný vánoční večírek na ministerstvu práce a sociálních věcí, který neukončila ani střelba na filozofické fakultě, je Jurečka zralý k odchodu na střídačku. Výborný se ukazuje v lepším světle, ač mu chybí kvalifikace. S resortem zemědělství se sžil hladce, získal si v něm autoritu, uspěl na pozadí povodní a navrch lidovcům zachoval nulovou spotřební daň na tiché víno. Když ale porovnáme politický profil Jurečky a výborného, žádné velké rozdíly nenajdeme. Oba ministři mají lidovce za středovou stranu a oba na rozdíl od Čunka fandí pokračování koalice spolu. Výborný sice hovoří o potřebě změn uvnitř KDU-ČSL, po nichž by měla být stmelenější. To však voliče tolik trápit nemusí. Možná by také dokázala lépe moderovat spor mezi konzervativnějším a liberálnějším křídlem strany. Sílu jej uhasit ale nemá. Zatímco za Grolich, kam by šli bez většího ponoukání i lidé, kteří si dosud od lidovců drželi odstup, tak výborný s Jurečkou si budou muset ústa umluvit, aby k lidovcům nalákali mladší ročníky. V programové rovině je zřejmé, že KDU-ČSL musí myslet na dostupné bydlení, na podporu rodin, na významu vzdělání i na smazávání rozdílů mezi regiony. Hlavně by ale měla být něčím originální, ať už v rámci spolu nebo celé vlády, což je ale po třech letech ve vleku ODS a s Jurečkou coby poslem špatných zpráv těžší než kdykoliv předtím.